Vloni navštívilo 862 metrů vysoký vrchol s věží během dvou Otevřených dnů 800 a 1 200 návštěvníků. „Letos to nepočítáme, ale příchozích je meně. Ćást lidí asi odradil ranní déšť,“ domníval se Zdeněk Pavlík, člen jedné ze směn, které se střídají při obsluze dodnes utajovaného zařízení.
D

opoledne se však oblačnost protrhala a před dvanáctou už pod Zvonem stojí desítky aut, od Smolova sem míří skupinky cyklistů a pěších. „Přijeli jsme kvůli romantickému výhledu. Vítr, co tu fouká, ale moc romantický není,“ postěžoval si Miloš Jíleček z 35 kilometrů vzdáleného Starého Sedliště poté, co si lokl piva. Poslední stoupák dal jemu i tuctu kamarádů zabrat.

Odměnou za vynaloženou námahu byly steaky, klobásy a občerstvení, ale hlavně pak pohled ze sedmého patra věže. Kromě Havranu a Dyleně, dvou Zvonu podobných zařízení, byla vidět opuštěná rota Václav, Ćerchov či Horšovský Týn. „Vidět je i Přimda, Kdyně s Korábem, Herštejn a další místa,“ popsal Pavlík viditelnost, jež je jindy ještě lepší. Ze Zvonu prý bývá vidět do 90 kilometrů, tedy i Plzeň.

Nápor návštěvníků zvládaly policejní hlídky, které dohlížely na provoz po „zjednosměrněné“ asfaltce ve směru od Smolova s výjezdem na silnici na Rybník. Zaparkovat se dalo na cestě pod Zvonem.

I když se na Zvonu vyměnilo velení, Dny otevřených dveří mají pokračovat. Ty další se mají konat v den státního svátku v červenci.