Ve znaku vidíme kosmo vztyčený modrý meč šikmo přeložený zelenou větévkou jívy ve stříbrném štítě pod červenou hlavou.

Prostý stříbrný štít s červenou hlavou je základním rodovým erbem pánů z Lobkowicz, vlastníků obce v 16. století. Heroldská figura „hlava štítu" ukazuje ke jménu obce Malahov (Velký Malahov), které je odvozeno od „malých hlav". Meč má vztah k části Ostromeč a větévka jívy pak k části Jivjany.

Historie tří obcí ale nebyla vždy zcela shodná.

Z pohledu písemných historických pramenů jsou „nejstarší" Jivjany připomínané v listinách z let 1115 a 1186 jako majetek benediktinského kláštera v Kladrubech. V období okolo roku 1227 byla část vsi v držení ženského benediktinského kláštera při bazilice sv. Jiří na Pražském hradě. Později se ves dostala do držení šlechticů a byla zde postavena tvrz. V držení vsi i tvrze se průběhu staletí vystřídalo několik rodů. Nakonec se držitelem vsi opět stal kladrubský klášter.

O Ostromeči přinášejí zprávu historické prameny z roku 1379 – zmínka je činěna v registrech berně v Plzeňském kraji. V roce 1542 se píše o Ostromeči jako o součásti Čečovic. Po roce 1546 koupil Čečovice a s nimi i Ostromeč Jan z Lobkowicz a připojil je k panství Horšovský Týn.

První zprávu o Velkém Malahovu přináší již zmíněný rejstřík berně v Plzeňském kraji z roku 1379. Dříve se Malahov také jmenoval Bohatý a vedle něj existoval Malý Malahov zvaný také Sirotčí. Má se za to, že ves vždy patřila k panství Horšovský Týn. To je zřejmé i ze zápisu v deskách zemských z roku 1539 o prodeji panství Horšovský Týn králem Ferdinandem I. do dědičného držení Janovi ml. Popelovi z Lobkowicz. Je zde i zmíněno, že prodané panství patřilo dříve pražskému arcibiskupství.

Víte, komu patří?

Uhodnete, které velkému městu našeho regionu patří tento znak? Odpověď se jako vždy dozvíte v sobotním vydání.

Víte, komu patří?