Synagoga

Zcela zničenou pamětihodností Poběžovic bývala židovská synagoga postavená v roce 1806. Stala se centrem duchovního života a sloužila jako místo setkání, modliteb a náboženského studia. V přízemí synagogy se nalézala mikwe, ješiva a byt pro rabína, v prvním patře pak samotná modlitebna a podkrovní místnost sloužila jako knihovna.

Po příchodu německých vojsk do Poběžovic v roce 1938 byla synagoga vypálena a po válce pak byly odstraněny zbývající trosky.

Mikwe

V souvislosti s velkým suchem roku 1590 je zmiňována jediná studna, která tehdy nevyschla. Jednalo se o studnu, která napájela židovskou rituální lázeň – mikwe. Voda v ní měla mít údajně zázračné a léčivé účinky, především při léčbě neplodnosti. V lázni byl uložen okrouhlý mlýnský kámen s nápisem, který sděloval, že se zde v zimě roku 1744 v lázni 310krát vykoupal zakladatel židovské sekty chasidejců Jirozel Baal-Šem a potvrdil zázračné účinky tohoto pramene. Poběžovice se díky lázni staly poutním místem židů z celého světa.

Hřbitov

Nedaleko města se nachází židovský hřbitov, který byl poničen a velmi dlouho pustl.

Hřbitov má rozlohu více než 4600 metrů čtverečních a nachází se severozápadně od města uprostřed soukromého pole. Nevede však k němu přístupová cesta, a proto je často neprávem opomíjen.

Zpráv o historii hřbitova se mnoho nedochovalo, jeho založení se odhaduje už na konec 16. století.

Hřbitov byl používán až do roku 1938. Většina náhrobků pak byla v období kolem 2. světové války odvezena a použita i jako stavební materiál na zpevnění základů poběžovické školy.

Židovský hřbitov se dočkal svého znovuzrození díky aktivitám občanského sdružení Abrahám.

V roce 2006 začala jeho rekonstrukce a od roku 2007 je zpřístupněn veřejnosti.