Jako malý rád pomáhal na poli, ve stáji u koní či v chlévě u dobytka. V paměti mu dodnes utkvělo, jak komunisté zabavili jeho rodině veškerý majetek i zvířata. „Moji příbuzní byli perzekvovaní. Někteří ještě stihli utéct do Ameriky. Jiní byli vězněni,“ popsal Kreysa.

I přes nepřízeň osudu vystudoval Kreysa zemědělskou školu v Horšovském Týně. Později nastoupil na univerzitu do Českých Budějovic, z níž byl ovšem počátkem roku 1969 vyloučen. Otřásla jím smrt Jana Palacha, a tak se spolužáky zorganizoval hromadný odjezd na pohřeb do Prahy. Následně nastoupil do práce. „Vozil jsem cement a beton po stavbách. Potom jsem byl dva roky na vojně, nějakou dobu na statcích a pak jsem přešel do JZD ve Staňkově. Pořídil jsem si také koně. Po různých anabázích se mi nakonec podařilo vysokou školu dokončit,“ pochlubil se Kreysa.

Po revoluci, když rodina dostala majetek zpátky, na něm začal hospodařit. Původních patnáct hektarů rozšířil na téměř dvě stě, které si pronajal. Začal pěstovat obilí, pohanku, svazenku, luštěniny, řepku, mák i brambory.

S bratrem Václavem, který se do práce pustil s ním, chtěli obnovit původní podobu krajiny. „Prosadili jsme pozemkovou úpravu. Za minulého režimu se totiž desítky a stovky polí spojily do jednoho či dvou obrovských lánů. Sto dvacet hektarů kolem Staňkova a Horní Kamenice bylo bez remízků a vodotečí. Udělali jsme znovu páteřní i vedlejší cesty,“ popsal Kreysa. Po celé hranici katastru vytvořili biokoridor. Ten osázeli čtyřmi tisíci stromů, které v lokalitě v minulosti běžně rostly. „Dneska už je pole hezky rozparcelované, jak by to mělo být. Nejenomže v krajině hospodaříme, ale také v ní žijeme. Záleží nám na tom, jak ji předáme další generaci. A chceme, aby se tady lidé třeba i prošli a kochali se přírodou,“ vysvětlil čtyřiasedmdesátiletý muž.

Ačkoli je Kreysa už v penzi, stále pracuje. Pomáhá svému bratrovi a dvěma synovcům, kteří v rodinné tradici pokračují. „Jeden pěstuje brambory, různé druhy zeleniny, mák nebo kmín. Druhý se zase věnuje ekologickému zemědělství a chová krávy na maso. Má jich pětadvacet. Když se narodí telata, bývá to zhruba šedesát kusů. Kromě toho ještě včelaří a vyrábí rámečky,“ vyjmenoval Kreysa, pro něhož není zemědělství prací, ale životním stylem.

Zelená pro EvropuZelená pro EvropuZdroj: DeníkZelená změna u vás: Každá třetí koruna, kterou v příštích letech získá Česko z evropských fondů, by měla jít na změnu naší země v ekologicky šetrnější stát. Jde o mnoho desítek miliard, které by měly pomoci omezit změny klimatu. Deník vám pod logem „Zelená pro Evropu“ přináší ve spolupráci s EURACTIV.cz příběhy z oblasti ekologie a zkoumá, koho a jak se může tato změna dotknout a jak ji dobře využít.