„V osm hodin jsem odjížděla do práce a voda byla ještě v korytu řeky. Během chvilky jsme měli v domě i v garáži tři čtvrtě metru vody. Máme úplně zničenou koupelnu a záchod,“ říká Zemanová.

Na pomoc paní Zemanové přijeli horšovskotýnští dobrovolní hasiči, kteří rozdali pytle s pískem i ostatním majitelům domků u rozbouřené řeky.
„Paní Zemanové odčerpáme vodu z bytového prostoru a z garáže. Zatarasíme vchody pytli s pískem a budeme doufat, že to pomůže,“ říká jeden ze zasahujících hasičů Radek Černý.

Z garáže stačila paní Zemanová zachránit jen sekačku a televizi. Přízemí domku je však zničené. V domě žije se svými nemocnými rodiči, kteří navíc špatně chodí.

„Všechno je zničené, nemáme ani kam chodit na záchod. Budu muset sehnat nějakou mobilní toaletu, protože teď chodíme k sousedům,“ pokračuje Zemanová a bezradně sleduje spoušť, kterou voda za pár minut napáchala.

„Už jsme to tady zažili při povodních v roce 2002 a pak ještě několikrát. Všichni vědí, že je tady problém od té doby, co byl změněn tok Radbuzy. Nikdo nás nevaroval, že se na nás taková voda žene, takže jsme se nemohli ani připravit a dům jakkoliv zajistit. Sousedům se například utopila kachna i s kachňaty. Nejhorší je, že pojišťovny tohle neuznají, nedostaneme nic, protože jsme v zátopové zóně,“ dodává Zemanová.

Pan Korunka přišel o auto

V Semošicích se s velkou vodou potýkal i Roman Korunka. Patří sice k těm šťastnějším, protože jeho domov zůstal suchý, ale za své  vzala jeho zahrada a auto. I on od rána bezradně sledoval stoupající hladinu Radbuzy a to, jak se rozlévá z koryta a ničí jeho majetek.
„Bojíme se, že se to ještě zvedne, ale nemůžeme dělat nic, než ucpat vchody a čekat na zázrak. Snad  konečně přestane pršet a řeka se vrátí zpět do koryta,“ říká Korunka.

V domku u řeky v Semošicích bydlí pět let, ale nic podobného prý tady ještě nezažil.
„V šest hodin ráno jsme pozorovali, jak se začíná hladina zvedat. Protože náš dům stojí o něco výš, pomáhal jsem sousedům.  Zachraňovali jsme drůbež a vynášeli věci ze sklepa,“ pokračuje Korunka.

Co však pan Korunka podcenil, bylo místo, kde nechal stát své auto.
„Zaparkoval jsem ho níž a utopilo se. Museli jsme ho vytáhnout traktorem. Bude asi po něm. Naštěstí to už byl starý střep. To nové jsme nechal stát nahoře,“ dodal.