Události v Hoře zaznamenává od doby, kdy se přistěhovala z Hostouně.

„Začali jsme sem jezdit před 10 lety a před sedmi jsme se přistěhovali na zděděnou chaloupku. Domažlický deník jsme kupovali už během bydlení v Hostouni a mám ho předplacený i tady. Bavilo mne vystřihovat z novin články o tom, co se zde děje. Lepila jsem si je do sešitu, tak vše začalo," vysvětluje 66letá Zdeňka Starinská.

Její záliby shromažďovat informace využilo vedení obce, které zakoupilo kroniku, do níž neoficiální kronikářka vkládá nejen novinové články. „Starosta mi přinesl kroniku, a co šlo do ní ze sešitu přendat, jsem do ní dala. To vše doplňuji dál, nyní navíc i fotografiemi. Je to takové pestřejší.V kronice jsou doplněna i 70. léta, z nichž jsem získala fotky," popisuje Starinská.

Má dobrý pocit z toho, že se její mapování událostí v Hoře líbí.

„Po pravdě řečeno, místní moji kroniku všichni neviděli, ale ti, co přijedou na ubytování do pensionu Pohoda, ti si vše se zájmem prohlížejí. Vloni při volbách jsem ji musela donést a všem se líbila," říká s potěšením žena, která se v domově, který si zvolila při odchodu na zasloužený odpočinek, náramně zabydlela.

Není pro ni v Hoře moc velký klid?

„Někdy ano. Touhle dobou, když je ještě zima, je to tu prázdné, ale až začnou jezdit rekreanti do penzionu, tak to bude o jiné," odpovídá.

Může také srovnávat, jaká byla obec při jejím přistěhování a jaká je nyní:

„Změnilo se hodně; náves tu bývala zarostlá a nic se tady nedělo. Za starostou, který byl zvolen před 4 roky, většina lidí jde. V kostele se konají pravidelně koncerty a jsou i další akce. Opravdu se tu něco děje, a jak se říká ´nechcíp tady pes´."