Stavy prasat chovaných v našem regionu se rok od roku neustále snižují. Někteří už chovy zrušili, poběžovická společnost zkrachovala.

„Výsledky, co se týče selat, jsou sice na dobré úrovni, záleží však na tom, zda budeme moci kompenzovat ztráty, které v současné době vznikají. Můžeme je přinejhorším například dorovnat cenou mléka. Jestliže tomu tak nebude, ještě letos bychom chtěli prasata ponechat, ale musíme pak zareagovat na vývoj cen ostatních komodit,“ říká hlavní zootechnik Meclovské zemědělské a. s. Václav Kocour.

Již před rokem se rozhodla zcela skončit s produkcí vepřového masa Agrima Draženov. Hodlá v ´lepších časech´ obnovit chov?

„Skončili jsme s prasaty na podzim 2009 a dovedly nás k tomu nízké výkupní ceny. Do budoucna, ani kdyby došlo k nárůstu cen, chov prasat neobnovíme. nevyplatilo by se nám to, neboť máme zastaralou technologii,“ vysvětluje Miloš Hammer, předseda představenstva Agrimy.

„U nás na Domažlicku sice je situace trochu stabilnější, než jinde v republice, přesto dochází k poklesu počtu chovaných kusů prasat,“ potvrzuje nepříznivý vývoj v zemědělství ředitel Okresní agrární komory Domažlice Miloš Šnajdr a dodává, že největší producent vepřového v regionu, poběžovická společnost, zkrachovala.

Důvodem tohoto krachu a také rušení chovů a snižování stavů prasat jsou nízké výkupní ceny. Zemědělci se už delší dobu s penězi, které za zvířata utrží, nevejdou do nákladů na jejich chov.

„Počty prasat jsme sice zachovali, ale vypomáháme si oproti minulosti tím, že prodáváme selata zhruba o hmotnosti kolem 25 kilogramů. Ale nyní jsou problémy s odbytem a cena je také špatná. Dováží se k nám selata z Dánska, kilogram živé váhy za 44 korun, za to my je ´neuděláme´. Navíc jsem někde zaslechl, že se k nám dováží ještě selata od sousedů, údajně za 21 korun za kilogram,“ říká zootechnik meclovských zemědělců a dodává: „Cena vstupů, to znamená obilí, sóji a řepky, jde nahoru, když se dostaneme na 55 korun, jsme rádi.“

V lednu dostávali naposledy zmiňovaní zemědělci za prasata 25 Kč/kg, podle hlavního zootechnika Kocoura by měla být výkupní cena minimálně 30 korun, nejlépe alespoň 34 koruny.

Jeho slova potvrzuje i hlavní zootechnik mrákovského družstva. To nedávno otevřelo novou porážku.

„S produkcí prasat počítáme i nadále, chov nezrušíme, už jsme to mohli udělat před rokem a půl. Horší to už snad být nemůže, protože teď už šla cena prasat tak nízko, že kdyby bylo ještě hůř, tak už končí všechno. S tou cenou už nejde dál kalkulovat směrem dolů,“ myslí si Jan Randa, hlavní zootechnik ZOD Mrákov. Čistá cena za prase, kterou obdrží, se pohybuje mezi 26 a 27 korunami za kilogram.

Pokud by se měl chov prasat rentovat, měli by zemědělcům dávat minimálně 34 korun, „Nejvhodnější cenu vidím někde kolem 37 korun, aby ještě něco pro družstvo zbylo,“ zakončuje Randa.