Zářivě vyzdobené pódium, bílé blůzky a košile sboristů, nažehlené kostýmy tanečníků i ozdobený stromek vytvořily slavnostní atmosféru ještě před samotným zahájením. Možná ji ještě necítili diváci, ale děti, které čekala jejich vystoupení, prožívaly zvláštní směsici nervozity, veselého strachu, hledání mašlí do vlasů a radosti z toho, že se něco děje.
Diváci také nečekali dlouho - i oni dostali očekávanou dávku sváteční nálady. Postaraly se o ni hned v úvodu mažoretky, a když se sálem rozezněly trubky, ti uspěchanější z diváků si řekli: „No jo, Vánoce už jsou fakt tady.“
A komu nestačily trubky, určitě si to uvědomil při vystoupení pěveckého sboru. Ten si totiž připravil koledy a filmové písně, z nichž mnohé patří právě do „vánočních“ pohádek. Písně a hudební vystoupení sólistů s nástroji střídaly taneční skupiny, které se předvedly v různých stylech i rytmech.
Finálovou píseň Padá sníh si na pódiu zazpívali všichni učinkující, organizátoři i skupina „technického zázemí“, která, i když se zdála neviditelná, byla nepostradatelná.
Autor: Světlana Göttingerová
