Prvním známým vlastníkem vsi byl Zdeslav z Osvračína, předek vladyckého rodu Dobrohostů z Ronšperka, který pravděpodobně obýval ve 13. století tvrz, později přestavěnou na hrad Osvračín, který se nacházel na návrší východně od vsi. Protože byl tento rod důležitý pro panovníky, stal se jejich znak (beran) součástí erbovní galerie významných českých šlechtických rodů na hradě Lauf, který nechal postavit císař Karel IV. roku 1356 nedaleko Norimberka. Proto je beran také v současném znaku obce. I později byli majiteli Osvračína členové známých šlechtických rodů (Švamberkové, Půta z Rýzmbeka, Kočovští z Kočova…). Protože hrad už nevyhovoval jejich potřebám, nechali Kočovští ve vsi postavit v 16. století obytnou tvrz.

Po smrti Jiřího z Kočova připadl Osvračín jeho sestře, Anně provdané Černínové. Tím se dostal Osvračín do majetku Černínů. Ti v té době vlastnili rozsáhlé majetky. V roce 1696 hospodářský černínský správce Hruška poslal vrchnostenskému hospodářskému úřadu ke schválení rozpočet a plán od zedníka Matěje Leisnera z Horšovského Týna na nový vjezd do osvračínského dvora, kde se nacházel ještě pivovar a vinopalna.

O založení osvračínského zámku se patrně zasloužil František Josef Černín, nejstarší syn Heřmana Jakuba Černína. Koníčkem Františka Josefa byly sbírky starožitností a myslivost. Byl vášnivým lovcem a miloval hony. Měl mimořádnou smečku loveckých psů. Možná i proto zadali Černínové přestavbu tvrze v Osvračíně na lovecký zámeček a vybudování barokní zahrady s mnoha kamenickými prvky v roce 1720 významnému českému baroknímu architektovi Františku Maxmiliánu Kaňkovi.

Z roku 1720 se zachoval v archivu Černínů pouze popis plánku zámku. Podle něj měl přízemní zámek halu, dva velké sály, klenutou kuchyni a spíž a jednu malou místnost. Střecha byla kryta šindelem. Podle indikační skicy stabilního katastru z rolu 1838 měl zámek i park půdorys shodný s dnešním stavem.

Správce František Josef Král, hejtman černínského panství, dne 7. 11. 1720 informoval, že z nařízení stavitele F. M. Kaňky má kameník z Horšovského Týna Caspar Decker pro stavbu osvračínského loveckého zámečku zhotovit kamenné schodiště se třemi stupni a balustrádu z dobrého tvrdého kamene, ve velikosti 27 loktů. S osazením měl kameník dostat 10 zlatých.

František Josef i jeho otec Heřman Jakub půjčovali peníze panovníkovi císaři Leopoldovi I. na tzv. tureckou vojnu. Peníze ale císař nevracel. Bohatství a přepych daly vzniknout marnotratnosti a ekonomika panství se začala zhoršovat. Rodinný majetek byl přiveden téměř na mizinu.

Zámek v Osvračíně byl prodán v roce 1734, Janu Josefu Hildprandtovi z Ottenhausenu (který má hrobku v místním kostele).

Začátkem 19. století se vystřídalo několik majitelů zámku a velkostatku. Za zmínku stojí hrabě Franz Karl Cavriani, který se stal majitelem dne 25. 6. 1836. Je uveden na mapě stabilního katastru Osvračína (kopie historické mapy je umístěna v malém sále zámku). Dlouho si ale svého majetku neužil, protože zemřel dne 10. 6. 1838 a byl pochován na nově vzniklém hřbitově Na doubíčku, kde mu byla (podle zápisu z kroniky obce) postavena hrobka z růžového mramoru. Bohužel se jeho náhrobek nedochoval.

Posledním soukromým majitelem zámku byla rodina Zieglerů, panství vlastnili od roku 1841 do roku 1945. Ondřej Ziegler nechal původně přízemní barokní lovecký zámeček o patro zvýšit a upravit v novogotickém stylu a barokní zahradu nechal přeměnit v anglický park v 80. letech 19. století. Zámek byl obýván do roku 1937, kdy zde Ondřej Ziegler zemřel. Je pochován v hrobce na místním hřbitově spolu s dalšími členy své rodiny.

28. 11. 1946 byl zámek s parkem přidělen TJ Sokol Osvračín Ministerstvem zemědělství. Pod vedením tehdejšího řídícího učitele a člena Sokola Františka Kastla bylo jižní křídlo zámku přestavěno na „Sokolovnu“. Podle plánů Josefa Lehánky byly vybourány příčky a stropy, sutí byly zavezeny sklepy. Inventář zámku byl rozprodán a rozdán jako odměna za odpracované hodiny při přestavbě zámku. Velký sál sloužil pro sportovní a kulturní účely. Malý sál v 1. patře byl využíván jako kino. Protože v 50. a 60 . letech minulého století nebylo mnoho velkých sálů, byly zábavy v Osvračíně proslulé a velmi navštěvované lidmi z Osvračína i okolí. Po krátkou dobu zde také fungovalo pohostinství. Součástí zámku je unikátní skleník, který byl vytápěný a čeká na opravu.

Od roku 1999 je zámek v majetku obce, která zámek opravila. Prostory zámku využívají místní spolky pro kulturu i sport. V přízemí zámku jsou kanceláře OÚ.

Spolek Vostračín chystá s TJ Sokol a obcí Osvračín výstavu na pouť, kde připomene dvě pro obec významná výročí – 300 let od založení zámku a 100 let od založení TJ Sokol Osvračín.

Jana Radějová