Exkurzi Zahrada hrou absolvovalo zhruba 40 ředitelů mateřinek, pedagogů nejenom z Plzeňska. Zájem o prohlídku přesáhl hranice kraje.

S celým projektem školní zahrady pomohla klenečské školce, kterou navštěvuje na 50 dětí, Nadace Proměny Karla Komárka, která zároveň uspořádala i zmíněnou exkurzi. „Při naší dřívější návštěvě tu vše vypadalo zcela jinak, a to včetně budovy školky. Tento projekt se ale oproti jiným prodloužil. Důvodem byla nová fasáda domu. Ta se musela udělat jako první, protože hrozilo, že by se mohly nově vybudované věci na zahradě poškodit,“ řekl na úvod projektový manažer nadace Radek Janoušek.

Areál školky, vedoucí učitelku Věru Čechovou a její kolegyně čekala dlouhá a někdy i trnitá cesta, než dovedly zahradu i samotný objekt do finální podoby. „Začalo se už v roce 2008. Proměna byla postupná. Na začátku jsme odstranily kovové prolézačky typu koule a další a spustily jsme tím celou přestavbu. V průběhu realizace a administrativy nás zaskočila dvojí změna dodavatelů. Vše už bylo připravené, ale zhruba měsíc před výkopem jsme se do celého kolotoče musely pustit znovu. Ale i tyto komplikace se podařilo vyřešit,“ vysvětlila vedoucí učitelka Věra Čechová. „Další ztížení bylo řešení dvou staveb naráz – budovy i zahrady,“ pokračovala s tím, že celý projekt byl pro ni i kolegyně velkou zkouškou, ovšem práce a budování je velmi stmelilo.

Školní zahrada je cílená, empatická, sdružující, tvořivá a stále někam vedoucí. Počáteční písmena jednotlivých přívlastků vytvářejí pojem CESTA, což je zároveň i název místního projektu. Zahrada se rozděluje na několik částí. Za budovou se nachází takzvaný Sad, kde je místo pro ohniště, setkávání a posezení. Jsou tam vysazené ovocné stromy a keře. Dalšími částmi jsou Vrbová chýše, Blátoviště, Kládový les, Domeček, Bludiště a Kutiště s kůrou a kládou, kde mohou děti popustit uzdu kreativitě. Další velkou částí je i Dřevník, kolem kterého si děti mohou hrát v blátovišti, kutat v kůře nebo využívat zmíněné bludiště či les. Přední části zahrady se říká Náves. „Je to zkrátka rozdělené po vesnicku. Ještě máme Panskou hráz. Tato část nese název po rybníku, který se nachází pod Klenčím,“ vysvětlila Čechová. Nicméně školkovská Panská hráz představuje suchý rybník z písku, na němž je dřevěná loď a nezapomnělo se ani na stavidlo. Pod hrází se pak lesknou hladiny malých jezírek, v nichž budoucnu budou plavat rybky.

Areál školky v Klenčí pod Čerchovem sklidil u návštěvníků velký úspěch. Odevšad se ozývala slova jako nádhera, krása a každý si pořizoval řadu fotografií. „Jsem opravdu nadšená. Je tady spousta nápadů, které uděláme i u nás ve školce. Velmi mě nadchla terasa s Panskou hrází,“ řekla Jana Pernekrová, ředitelka Základní školy speciální a Mateřské školy Chomutov.

Nápady do budoucna má ale i Věra Čechová v Klenčí. „Už teď si pohráváme s nápady, co bychom mohli ještě pořídit a udělat,“ dodala na závěr. Cesta totiž stále někam vede, tudíž i tato Cesta povede dál.