Podle zaměstnanců Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje (ZZS PK) jim vedení společnosti v letech 2006 až 2008 neoprávněně snížilo nebo odebralo osobní příplatky. Podle zaměstnavatele však bylo vše v naprostém pořádku a ke snížení vedla nepříznivá ekonomická situace.

Jako první soud projednává žalobu dispečerky Hany Šlajsové. Žena tvrdí, že kvůli neoprávněnému snížení odměn přišla o více než 40 tisíc korun. „Je mi líto, že to došlo až takhle daleko, ale neměli jsme jinou možnost než se soudit,“ konstatovala Šlajsová.

Spolu s ní se necelá třicítka pracovníků plzeňské záchranky po neúspěšných pokusech o dohodu s vedením nakonec rozhodla obrátit na soud, prvních sedmnáct žalob už je podaných a další prý budou následovat.

Ředitel ZZS PK Ivo Rada však odmítá, že by se nechtěl dohodnout. „Dlouhodobě se snažíme o smírné řešení. Všem zaměstnancům, kterých se předchozí snížení týkalo, jsme nabídli kompenzaci ve výši celkem šest tisíc korun. Také jsme navrhli osobní ohodnocení ve výši 1500 korun měsíčně. Tuto nabídku však oněch sedmnáct lidí odmítlo, a to z toho důvodu, že je pro všechny, ne jen pro ně. I přesto jsme ji vyplatili všem zaměstnancům,“ vysvětluje Rada.

Podle právního zástupce nespokojených zaměstnanců Dominika Brůhy však mimořádná odměna situaci neřeší, ve všech sporech jde o částky desetitisícové. Problematická situace okolo mezd začala v okamžiku, kdy se k pracovištím záchranky připojila i střediska v Domažlicích a Klatovech. Právě po této fúzi chtěla totiž záchranka sjednotit podmínky vyplácení osobního ohodnocení. Zatímco na venkově tak lidé dostali peněz více, v Plzni o část odměn přišli.

Václav Hajšman, právní zástupce ZZS PK, tvrdí, že v Plzni byly příplatky vypláceny plošně, což je nesprávný postup. „Osobní ohodnocení je příplatek za nadprůměrnou práci, ne automatická složka platu, plošné vyplácení je vlastně v rozporu se zákonem. Proto muselo dojít i k jejich plošnému snížení,“ uvedl u soudu Hajšman.

Brůha se však proti termínu „plošné vyplácení“ ohrazuje. „Podle tabulky, která měla plošnost vyplácení doložit, je patrné, že u některých jmen osobní ohodnocení nebylo uvedené, lze tedy předpokládat nulové,“ uvádí Brůha, podle něhož nelze o plošném vyplácení hovořit ani z toho důvodu, že jsou částky různé. Navíc podle něj není v pořádku, pokud právník záchranky tvrdí, že se s veřejnými penězi nakládá v rozporu se zákonem.

Hlavním argumentem vedení záchranky pro snižování odměn je nutnost ušetřit. Soud tak bude muset posoudit, zda lze snížit osobní ohodnocení z důvodu nepříznivé finanční situace. Brůha dokládá, že v době, kdy bylo osobní ohodnocení pracovníkům v Plzni sníženo, se na jiných pracovištích osobní příplatky zvyšovaly. „Proto nelze nepříznivou finanční situaci uvádět jako hlavní důvod snížení a odebrání této složky platu,“ doplňuje Brůha.

O tom, kde je pravda, bude soud rozhodovat až 12. února příštího roku, do té doby musí žalovaná strana doložit přesné důvody a způsob snižování a odebírání osobního ohodnocení.