O obnovu zámku se místní obyvatelé a vedení města snaží dlouhodobě. Podle starosty Poběžovic Martina Kopeckého už plány konečně dostávají konkrétní obrysy. „Aktuálně zpracováváme prováděcí dokumentaci, která je pro nás klíčová. Od té se pak odrazíme,“ sdělil.

Zásadní je výměna střešní krytiny. „Naposledy se střecha dělala po sametové revoluci. Bohužel nebyly zvolené dobré technologické postupy, a tak nevydržela,“ vysvětlil Kopecký. Ten doufá, že projekt za 12 milionů korun odstartuje příští rok a po něm budou následovat další rekonstrukce rozsáhlé budovy.

V jižním křídle zámku zase chtějí členové komise, která vznikla loni právě kvůli záchraně památky, vybudovat malometrážní městské byty a společenské prostory. „Nemáme žádný velký sál. I když je v centru hotel Hubertus, je v soukromém vlastnictví. Na bály a podobně nám zázemí prostě chybí,“ řekl starosta. Na opravu jižního křídla, jež vyjde na zhruba 20 až 25 milionů korun, shání evropskou dotaci.

close Deník na návštěvě info Zdroj: Deník zoom_in Deník na návštěvě Skupina nadšenců z Poběžovic se stále snaží na ojedinělou památku upozornit různými akcemi. „V dubnu uspořádáme benefiční virtuální běh. Teď připravujeme další akci s názvem Kup kámen, zachraň zámek. Oslovili jsme místní umělce, výtvarníky, kteří na kameny namalují různé motivy. Jejich díla pak budeme prodávat v Městském kulturním a informačním středisku,“ uvedla jeho vedoucí Jitka Molnárová.

Pokud to epidemiologická situace dovolí, vernisáž se uskuteční 6. června. „Chystáme také turistické okruhy, aby návštěvníci více poznali Poběžovice. Přejeme si město víc probudit a do aktivit zapojit obyvatele. Rádi bychom si od občanů zapůjčili historické předměty a vytvořili tematickou expozici o historii Poběžovic a okolí,“ nastínila Molnárová. Dodala, že nově spustili také webové stránky zamekpobezovice.cz, kde najdou zájemci užitečné informace, tipy a také možnost, jak finančně přispět.

Poběžovický zámek je dodnes celorepublikově unikátním příkladem středověkého hradu, byť s přestavbami. Přesto se dochovaly dispozice, zdivo i prvky sahající až do poloviny 15. století. Výjimečným se stal také díky rodině hraběte a rakousko-uherského diplomata Heinricha Coudenhove-Kalergiho. Ten si vzal Mitsuko Aoyamu, což byla jedna z prvních Japonek, která přišla do Evropy. Jejich syn Richard Mikuláš byl autorem myšlenky o sjednocené Evropě. Roku 1923 založil Panevropskou unii, jejímiž členy byli například Albert Einstein či Thomas Mann.