V jejím čele stojí v tomto volebním období tandem, s nímž jsme si povídali hlavně o tom, co se v poslední době podařilo zlepšit – 64letý starosta Jan Buršík a 59letý místostarosta Vlastimil Faina.

Na podzim skončí volební období. Pokud se ohlédnete po téměř čtyřech letech, co se vám podařilo v obci udělat, na co můžete být pyšní?

V. Faina: Co bych zmínil jako první věc, která je ostatně na první pohled vidět, bylo dokončení obnovy veřejné zeleně.

J. Buršík: Do zeleně u nás přišlo 648 000 korun. Naši předchůdci podali žádost o dotaci, ale zeleň se vylepšovala až v tomto volebním období. Dotace z Operačního programu životní prostředí činila 32 tisíc korun, z EU pak přibližně 453 000 korun.

Žádali jste také o jiné dotace a byli jste úspěšní?

V. Faina: Obdrželi jsme také dotaci na havarijní stav hospodářského objektu bývalé kovárny. Máme tam sklad obecní mechanizace, parkuje tam také hasičská Avia, protože se do hasičárny nevejde.

J. Buršík: Opravovala se kovárna – bývalá dílnu POZEPu, a stodola, která tam je, není zatím využitá.

Na kolik přišlo odstranění havarijního stavu?

J. Buršík: Velice nám v tomto případě pomohl Plzeňský kraj, neboť poskytl dotaci ve výši 300 000 korun, z obecní kasy jsme doplatili pár korun.

Vím, že jste stavěli také kanalizaci…

J. Buršík: Jako první se dělaly přípojky k bytovému domu za obchodem, které stály cirka 255 tisíc korun. Konkrétně se tam stavěla kanalizace na dešťovou a splaškovou vodu a spolu s tím i dvě přípojky pitné vody.

V. Faina: Jedna přípojka vody i kanalizace je tam připravená pro dalšího stavebníka, který se může napojit.

Investovali jste také do nemovitostí obce?

V. Faina: Samozřejmě. V prvé řadě jsme nechali překrýt střechu sálu obecní hospody, kam zatékalo. Současně se provedla také výměna oken.

J. Buršík: Překrytí sálu nás stálo kolem 240 000 korun, i v tomto případě jsme dostali dotaci od Kraje, a to 141 000 korun. Výměna oken pak stála necelých 30 tisíc.

Odbočili jsme od výstavby kanalizace…

J. Buršík: Stavba kanalizace se projekčně připravovala od roku 2003 a projekty byly dokončené za bývalého vedení obce.

V. Faina: Pak bylo nejdůležitější sehnat na kanalizaci peníze…

Kolik finančních prostředků jste na zřízení kanalizace potřebovali?

J. Buršík: Kanalizace stála přibližně 16,5 milionu korun, podíleli jsme se na výstavbě deseti procenty – 15,2 milionu činila dotace. Stavěly se dvě kanalizace – gravitační a tlaková.

Jak dlouho vám stavba trvala?

J. Buršík: Hlavní kanalizační řad se začal dělat 18. června 2012 a 31. října bylo vše hotové, a to i s vyústěním kanalizace do postřekovské čistírny odpadních vod.

V. Faina: Dokončení výstavby kanalizace mělo být až v roce 2013, ale vše se stihlo za necelých půl roku.

J. Buršík: Trvalo to 4,5 měsíce a udělala se gravitační a tlaková kanalizace o celkové délce 4200 metrů. Gravitační kanalizace vede k nádraží a odtamtud na čistírnu do Postřekova tlaková.

Z délky výstavby se dá usuzovat, že odkanalizování obce u vás proběhlo bez problémů…

J. Buršík: To se nedá tak zcela říci. Za pochodu jsme totiž museli nechat udělat projekt na čerpací stanici u vlakového nádraží a zavést tam elektřinu. To bohužel připravené nebylo. Kanalizační vody jdou totiž z naší obce samospádem za nádraží, kde je jímka, odkud pak dvě čerpadla vše ´tlačí´ kolem trati k mlýnu, kde kanalizace ústí do šachty a jde dál do postřekovské čističky.

Jak se vůbec podařilo vše zvládnout za tak krátkou dobu?

J. Buršík: Firma, která zakázku dostala, nám slíbila, že vše dokončí co nejdříve. Často dělali v sobotu i v neděli.

Měli jste pravděpodobně získání dotace podmíněné určitým počtem připojených domácností. Jak se vám podařilo dotační podmínky dodržet – tedy zejména přesvědčit obyvatele, aby se připojili?

J. Buršík: Podmínkou bylo stoprocentní připojení, zákon určuje do roka. Měli jsme obavy, že by se to nemuselo podařit, a rozhodli jsme se tedy, že je necháme udělat až do každého z domů současně s kanalizací. Nechali jsme proto dodělat projekty na přípojky a ty se vybudovaly, protože jsme chtěli zajistit připojení všech domácností a tím předejít vracení dotace.

V jiných obcích ale mají obyvatelé kanalizační přípojku přivedenou a zaplacenou od obce na hranici pozemku, zbytek přípojky si musí hradit sami…

V. Faina: Nechtěli jsme zbytečně finančně zatěžovat občany, protože ne každý by byl schopen přípojku uhradit. Zastupitelstvo obce už také schválilo, že občané zaplatí obci pět set korun jednorázový poplatek za přípojku. Objevily se už názory, že někdo ji má delší, a tudíž finančně náročnější, ale nehodláme dělat rozdíly. Přípojky stály naši obec cirka 2,5 milionu korun bez DPH a suma, která se po pětistovkách vrátí, je oproti nákladům skutečně symbolická; dostane zpět jen pětinu nákladů.

Kde jste na tyto obrovské investice brali peníze? Zadlužili jste obec?

V. Faina: Vůbec ne! Kramolín je bez dluhu, třebaže v jistých novinách se o nás psalo, že jsme nejzadluženější obec v okrese. Dotaci už máme proplacenou, a tím pádem jsme splatili úvěr, který jsme kvůli kanalizaci měli.

J. B.: Pouze musíme na základě nového přepočtu podílů na ČOVce zaplatit obci Díly 90 tisíc korun plus DPH jako podíl. Už by to bylo zaplacené, ale zdrželo se to z důvodu, že Díly mají jiného provozovatele kanalizace než my a Postřekov. Po připojení na čističku už jsme uhradili Postřekovu podíl 804 000 korun včetně DPH.

Jaké investice vás čekají letos?

J. Buršík: Rozhodli jsme se, že v tomto volebním roce nebudeme rozdělávat větší akce a stabilizujeme obecní finance. Počítáme ale s přípravou některých projektů, například na nový vrt, aby se zajistil dostatek pitné vody.

Budova vašeho obecního úřadu, kde sídlí i mateřinka, září novotou…

J. Buršík: Výraznou oranžovou barvu vybralo zastupitelstvo.

V. Faina: V budově se vyměňovala okna a byla kompletně zateplena – stropy, fasáda i přístavek, kde má mateřská škola sklady. Celkem nás vše přišlo na 1,5 milionu korun včetně DPH, z toho 751 000 má činit dotace Státního fondu životního prostředí Zelená úsporám. Zatím jsme ji neobdrželi. Zřejmě proto, že se po předčasných parlamentních volbách leckde měnili úředníci.

Kolik do vaší školky chodí dětí?

J. Buršík: Ve školce máme 20 dětí a je otevřená od 7 do 16.30 hodin.

O budoucnost tedy máte postaráno, ale myslíte například i na nezaměstnané občany?

V. Faina: Dlouhodobě. Obec každoročně zaměstnává přes sezonu dva hůře zaměstnatelné občany, kteří jsou vedení na úřadu práce – bratry Červeňákovy. Práce je dost, starají se o veřejná prostranství.

Co byste si pro Kramolín přáli?

Oba: Hlavně aby zde byli lidé do budoucna spokojení a snažili se žít spolu, ne vedle sebe.

Letošní oslavu MDŽ zpříjemnily mladé tanečnice

Zdroj: Youtube