Takovým případem je například kino v Poběžovicích, které pojalo 159 návštěvníků, ovšem v provozu bylo do roku 2012, kdy k 1. říjnu 2012 ukončilo provoz z důvodu přechodu na digitalizaci, jejíž zavedení by bylo pro město finančně náročné. Kinosál ale nezahálí, využívá se nadále při kulturních akcích, přednáškách či nepravidelním promítání filmů, které Městské kulturní a informační středisko vždy v předstihu avizuje. Sál se využívá i pro divadelní představení.

Podobně na tom je kinosál v Koutě na Šumavě. Sál nacházející se u obecního úřadu má využití pro pořádání seminářů či besed, které zde organizuje například Místní akční skupina Český les. Nicméně před rokem 1989 se v kině promítalo.

„Nevzpomínám si už, jestli se v Koutě hráli premiérové filmy, ale i tak promítaly poměrně filmové novinky, většinou filmy putovaly do koutského kina ze Kdyně,“ zavzpomínala kdyňská rodačka Anežka Finková.

Trochu jinak to dopadlo v Domažlicích. Současné kino Čakan se stalo jakýmsi dědicem původního kina Průboj, které začalo promítat v roce 1933. Nicméně historie kin a kinematografie sahá až do roku 1894, nicméně první film zde promítla anglická kočovná společnost The Royal Bioscop v roce 1904.

Na začátku ale byly kina dvě – kino Průboj a o třináct let starší kino Sokol, které bylo v prostorách dnešního Sokolského domu.

Jenže komunistickému režimu neunikla ani kinematografie. Reformám se nevyhnula ani domažlická kina, která po roce 1948 změnila názvy na Oko a Svět.

Ke jménu Čakan kino přišlo až v roce 1968. Tehdy si změnami a přestavbami prošlo i dnešní Městské kulturní středisko a podstatných změn dostál i kinosál. Socialistický interiér kina mohli návštěvníci vídat ještě po roce 2000. Moderní podoby a vybavení se totiž kinosál dočkal až kolem roku 2013. „Hlediště doznalo velkých změn, sedačky byly z roku 1969, tudíž opravdu nevyhovovaly,“ řekl tehdy k opravám a modernizaci ředitel MKS Domažlice Kamil Jindřich. Kino se navíc muselo stát bezbariérovým

V komunistické éře se v Domažlicích slavnostně otevřelo ještě jedno promítací místo, konkrétně letní kino naproti bývalým kasárnám. Letní kino v dnešní podobě bylo slavnostně otevřeno 8. srpna roku 1959 prvním ročníkem FFP, tedy Filmového festivalu pracujících.