Sama o sobě mluví jako o realistické optimistce. „Život nepřináší vždycky jen radostné chvíle, ale je potřeba si z něj trochu udělat legraci, abychom se z toho nezbláznili,“ tvrdí třiačtyřicetiletá rodačka z Domažlic, která se označuje jako Verča Deutschlandová.

Protože ráda vtipkuje, humor chtěla přenést i na sociální sítě. „Psala jsem příběhy tak, jak přicházely. Lidi na facebookovém profilu se jimi bavili a nakonec mě donutili, abych vydala knížku,“ řekla.

Při tvorbě, kdy popisovala, co se stalo jí nebo jejím blízkým, se často smála. „Když jsem si po sobě texty četla, někdy jsem ani nemohla věřit, že to všechno může být pravda,“ uvedla autorka, jež do českých vět vkládá tu a tam německé slovo či slovní spojení. Dílo Vzdávám se až zítra obsahuje 80 povídek, které nasbírala za uplynulý rok. „Většina žen ale titul čte jako Vdávám se až zítra. Pak si myslí, že se uvnitř dočte něco o mé svatbě, ale tak to není,“ vtipkovala.

Během nácviku zásahu při neštěstí, kdy jsou lidé zasaženi chemikálií, vznikala v areálu Domažlické nemocnice instruktážní videa.
Co dělat při zasažení chemikálií. V Domažlicích se natáčela instruktážní videa

Mezi nejoblíbenější povídku patří Pocta motorovce. Jde o vyprávění o jejím partnerovi, který si pilu ukládá do ložnice. „Lidi mají v ložnici postel, skříň a další věci. Ale můj drahý si tam dává motorovku. Bojí se ji nechávat v garáži, aby mu ji nikdo nevzal. A ložnice je nejbezpečnější místo, kam nikdo jiný nesmí,“ líčila Němcová. V textech ovšem popisuje i běžné situace. V povídce Mléková třeba přiznává, jak končí většina jejích pokusů o otevírání krabice mléka. „Když tam není šroubovací víčko a já musím použít nůžky, většinou se poleji nebo se mi stane něco podobného,“ dodala žena, jež má na svém kontě celkem pět knih.

Veronika Němcová už napsala pět knih. Poslední dílo Vzdávám se až zítra obsahuje 80 humoristických povídek.Veronika Němcová už napsala pět knih. Poslední dílo Vzdávám se až zítra obsahuje 80 humoristických povídek.Zdroj: Foto: archiv V. Němcové

Nejdříve si nesměle psala jenom do šuplíku, pak pod tlakem svého okolí vydala svou prvotinu. Následně měla asi deset let pauzu, nicméně k psaní se znovu dostala právě coby lektorka němčiny a češtiny. „Začala jsem vymýšlet materiály pro svoje studenty. Jednak je nebaví číst klasická literatura, jednak je pro ně gramatika často velmi složitá. Tak vznikla učebnice Němčina jinak,“ nastínila. Kantorka v ní jednoduše vysvětluje rozdíly mezi oběma jazyky a také jejich záludnosti.

Ačkoli teprve před několika týdny dokončila dílo Vzdávám se až zítra, už sbírá materiál na jeho pokračování. „Musím ho přes prázdniny zvládnout. Mám do práce chuť a také na to čas. Nakonec mě napadlo, že knihu opravdu pojmenuji Vdávám se až zítra,“ uzavřela.