Jako čtyřletá překonala 25. července 1953 v časných ranních hodinách spolu s dalšími sedmi lidmi státní hranici z Československa na území západního Německa obrněným transportérem, který zkonstruoval její otec Václav Uhlík. Transportér, který se proslavil i tím, že v něm prchala také Libuše Hrdonková, později známá jako Lela Cloudová ze Stoda za svým manželem – americkým vojákem Leonardem Cloudem, získal přezdívku Tank svobody.

Příběh z této velmi riskantní cesty za svobodou přiblížila Eva Heathman Uhlíková uplynulou středu posluchačům v Holýšově.

Evin otec Václav Uhlík byl bývalý voják, automechanik, a podnikatel v autodopravě, kterou mu v roce 1948 ale komunisté zabavili. „Otec měl stále tendenci odjet z Československa a nakonec se rozhodl k tomuto účelu použít transportér, který měl k dispozici na stahování dřeva. S kamarády se dohodli, že stroj upraví tak, aby s ním dokázali překročit hranice a odjet z republiky,“ popsala Eva Heathman Uhlíková.

Následky vichřice na Domažlicku.
Na Domažlicku udeřil downburst. Mohlo za pohromu i tornádo?

Dodnes není zcela jisté, kde vlastně Uhlík k rakouskému transportéru typu Sauer RR – 7 přišel. Nejpravděpodobnější je verze, že jej nalezl v lese při stahování dřeva. Jednalo se spíš o vrak, který ale Uhlík s přáteli odtáhli do dílny do Líní, opravili a zprovoznili. Přidali i nástavbu, která měla chránit posádku před případnou střelbou. Vozidlo bylo vybaveno kolopásovým podvozkem.

„Po sestavení vozidla se Uhlíkova rodina (kromě otce jel přes hranice ještě Evin bratr a matka), jeho přátelé Walter Hora a Václav Krejčiřík, Josef Písařík i Lela Cloudová pokoušeli o překročení hranic asi dvakrát. Pokaždé ale vozidlo najelo na minu a bylo nutné ho před další jízdou opravit,“ tak si pamatuje první pokusy o překonání hranice Eva.

Podle Eviných vzpomínek řídil v osudný den 25. července 1953 vozidlo její tehdy 31letý otec. Transportér před odjezdem obložili chvojím, aby budil dojem vojenského vozidla. Muži si sehnali uniformy s výložkami vyšší šarže. Uvnitř měli i zbraně. Vyrazili po třetí hodině ráno, nejdříve jeli po kolech a zastavili, teprve až bylo nutné změnit podvozek vozidla na pásový. „Přehřátý mechanismus se však nechtěl hýbat, nakonec se zařízení chlapům podařilo uvolnit a vozidlo se dalo do pohybu. Byla to obrovská úleva,“ popsala Eva. Ve vozidle bylo hrozné horko, zastavit členové posádky ale nemohli a ani nechtěli.

Hasiči na Domažlicku od rána likvidují následky vichřice.
Prudký vítr na Domažlicku trhal střechy a kácel stromy

Elektrický proud

Byla nutná znalost terénu a doby, kdy je do zátaras puštěn elektrický proud. Uhlík si terén postupně mapoval při svých cestách do lesa pod záminkou převážení pilin. Jedna z překážek k cestě za svobodou, závora hraničního pásma, byla naštěstí otevřená a posádka obrněného transportéru ji nemusela prorážet, jak původně plánovala. Míjela i zaskočeného člena hlídky, překonala ostnaté zátarasy a prorazila železnou oponu. Auto vydrželo dokonce i výbuchy nášlapných min, které se aktivovaly, když vozidlo prorazilo ostnaté dráty. „Na české straně ještě nevěděli, co se děje a my už jsme byli v Německu,“ vzpomínal již dříve Walter Hora s tím, že po tanku zůstaly na cestě od Lískové k Nemanicím až osadě Höll vlastně jen stopy v trávě.

Na území Německa se přejezd hranic obrněným transportérem stal senzací. V Německu posádka oznámila, že nehodlá zůstat, že jejím cílem je Amerika. Přesto setrvali tři měsíce v Mnichově, než se všechny administrativní záležitosti vyřídily. Hovořili v Rádiu Svobodná Evropa a byli stále středem pozornosti novinářů.

Do Ameriky se dostala jako první Lela, zbytek posádky ji následoval později.

Hrdinové i zrádci

Celá posádka se sešla pohromadě na území Spojených států amerických v prosinci roku 1953. O měsíc později, 21. ledna 1954, se v New Yorku kompletní parta přátel setkala naposledy.

Do Ameriky za nimi přicestoval i transportér nazvaný Tank svobody. „Byl také vystaven v muzeu, jehož návštěvníci darovali peníze na uprchlíky,“ vzpomínala Eva.

Trhovci nabízeli padělky jako originály módních značek.
Celníci zadrželi na tržnicích v Svaté Kateřině a Folmavě padělky za miliony

Na Západě vnímali členy posádky jako hrdiny, doma je však považovali za zrádce. „Když utekli do Německa, začalo v Čechách vyšetřování a Státní bezpečnost dospěla k závěru, že se mohl Hora nebo Krejčiřík na území Československa vrátit a působit tady jako špioni pro západ. To se ale nepotvrdilo.

A osudy dalších členů posádky? Lela Cloud zemřela v Americe ve věku devadesáti let. Manželství Marty a Václava Uhlíkových nevydrželo. Evina maminka Marta zemřela v roce 1999, Evin otec zemřel v roce 1977. Eva Uhlíková se provdala v roce 1975 za Stevena Mikela Heathmana.

Osudy uprchlíků zmapoval historik Jan Valeš v knize Jen stopy v trávě.