Pietní akt byl zahájen minutou ticha a modlitbou. Předseda Svazu politických vězňů Josef Tauš poděkoval za květinové dary a poté vzpomněl jmenovitě těch, kteří byli zastřeleni či ubiti na cestě za svobodou.

„Některým se projít podařilo a jejich osud se vyvíjel slibně. Jejich rodiny, které zde zústaly, však na tom byly velice špatně. Takový osud potkal tisíce rodin. Neměli bychom na to nikdy zapomenout. Mrzí nás, že ti, kteří zde zabíjeli své spoluobčany se nám dneska smějí a snaží obnovovat symboly komunismu, jakou je i socha pohraničníka se samopalem zvaná Golem v Domažlicích“ uvedl Josef Tauš. Vzpomněl i letos zesnulého Josefa Buršíka, který před patnácti lety všerubský pomník odhaloval.

„Přišla jsem i letos uctít památku svých rodičů. Otec byl vězněn na Borech, protože byl kulak. Celou naši rodinu vystěhovali ze statku ve Spáňově na Rakovnicko. Všichni jsme dostali zákaz vstupu do Domažlického okresu proto, abychom prý nenarušovali činnost družstva. Bratr musel ze školy a sestra seděla ve třídě, která byla opatřena cedulkou Děti nepřátel státu. Náš rodinný statek se nám podařilo získat zpět až v roce 1994,“ říká Anna Peterková.