VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vojenská věž na Čerchově už není tak tajemná

Čerchov /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Radioelektronický boj naší armády vyvrcholil na nejvyšší hoře Českého lesa před 30 lety 18. prosince dokončením nové věže pro rádiový odposlech.

9.12.2012
SDÍLEJ:

Čerchov. Při tomto pohledu z bavorské strany je na vojenské věži (vpravo) patrná žlutá část pláště a vrchol ze speciální hmoty, za níž se ukrývala technika sloužící k monitorování ´nepřátelského´ Západu.Foto: archiv Karla Amerlinga

Ač poměrně blízký, tak běžným lidem hodně vzdálený, a tudíž tajemný byl za dob totality vrchol Čerchova. Běžný smrtelník se na něj kvůli opatřením armády nedostal.

K ještě většímu tajemnu pak přispěla mezi lety 1979 až 1982 výstavba na nejvyšší hoře Českého lesa, která pohled na Čerchov ´obohatila´ o další výčnělek nad vrcholky stromů – ke Kurzově věži přibyla nová vojenská věž. V ní byla nainstalována technika sloužící k odposlechům našich západních sousedů.

V letě roku 2000 zpřístupnili domažličtí turisté na Čerchově kamennou Kurzovu věž, ale její mladší kolegyni – vojenský objekt – stále obestírá rouška tajemství. Rozhodla jsem se v rámci našeho seriálu ´Vstup zakázán – Deníku povolen´ zjistit, co jeho útroby skrývají.

Naším průvodcem byl správce Karel Amerling z Domažlic.

„Objekt máme zabezpečený mechanicky i elektronicky. jakmile by se chtěl kdokoliv dostat dovnitř, spustí se alarm. Ten nás uvědomí i o případném výpadku elektřiny, neboť v zimě je na ochranu kvůli zamrznutí věž temperovaná," řekl Amerling ve chvíli, kdy odemkl, abychom se z nepřívětivé mlhy a větru dostali dovnitř.

Vojenská věž má sedm pater s nespočtem schodů, které museli vojáci konající tam službu šlapat. Dole i nahoře návštěvníkovi neuniknou nezvykle vysoká plechová vrata: „Tudy se dovnitř a posléze na vrchol dávaly antény. Nahoru se dopravovaly po klasické kladce," vysvětluje.

Vcházíme do jedné z místností, která je nyní jeho – správcovská. Na nástěnce jsou pečlivě připíchnuté obálky s desítkami klíčů, označené po patrech. Jedna z obálek ukrývá klíče od vodárny v Loučce a přečerpávací stanice na Čerchově. Místo v lese pod vrcholem jsme cestou nahoru navštívili a kromě české vodárny je na oploceném pozemku v zemi další, která samospádem zásobuje německé sousedy.

Ale zpět k věži. Její vojenské osazenstvo mělo k dispozici také kuchyňku a jídelnu, dnes jsou prostory bez nábytku. Procházíme si sociální zařízení, které budí svou vybaveností dojem, že z něj právě kdosi odešel.

Stoupáme po schodech z patra do patra a cestou si prohlížíme obrázky, které zůstaly na stěnách. V každém patře jsou vlevo a napravo od schodiště menší ´kamrlíky´, naproti schodišti pak velké ´tajné místnosti´.

Do jedné vstupujeme a ocitáme se jako v jiném světě. Dřevěná podlaha, masivní dřevěné trámy, které drží nejen strop, ale i žlutavé stěny ze speciální hmoty.

„Tady byla umístěna odposlechová technika, naposledy radary Tamara. Dřevo a ostatní materiály jsou zvoleny tak, aby nerušily rádiové vlny. Dokonce je vše připevněné nikoli železnými, ale umělohmotnými šrouby," upozorňuje náš průvodce.

Kdo by si myslel, jaký úžasný rozhled měli zde sloužící vojáci na bavorskou stranu, mýlil by se. Prostory jsou bez oken a žluté stěny neprůhledné, takže působí navzdory své velikosti až stísněně.

Vojenská věž, až na kancelářský stůl a několik židlí v místnosti pro správce, nyní zeje prázdnotou. „Tady máme jediné místo, kam vás nemohu vzít, tam má zařízení ministerstvo vnitra. Sám nevím, co se za nimi ukrývá," všimne si správce mého zvědavého pokukování po dveřích opatřených tabulkami výstrah.

Díky vstřícnosti velení Armády ČR jsem mohla alespoň takto nakouknout do vojenské věže na Čerchově a pokusit se představit si, jak to tam asi za dob totality vypadalo. Spíše než touto představou jsem se ale zaobírala myšlenkou, jak by šel objekt využít v současnosti. Dokáži si představit, že by se prostory po Tamarách mohly stát muzeem. A jsem přesvědčená, že vhodné exponáty by se do něj našly.

Jak šel vojenský čas na Čerchově

1956 – začátek působení vojáků na Čerchově, odposlech armád působících v SRN

1959 – na Čerchově dislokována skupina radiotechnického praporu

1964–67 – sklolaminátová hala, betonová rampa, garáž

1978 – nástavba na Kurzově věži

1979–82 – postavena nová věž, betonová rampa u staré trafostanice, ubytovací budova s mazutovou kotelnou, protipožární nádrž, nová strážnice, oplocení a garáže, kanceláře, sklady, vodojem v lese

1985 – zavedení KRTP 81 – pátrač Ramona (KRTP – komplet radiotechnického průzkumu)

1990 – odstranění železné opony a minového pole na Čerchově

1991–92 – KRTP 81 Ramona nahrazena KRTP 86 – Tamara

1993 – demontáž nástavby Kurzovy věže

1995 – ukončení provozu KRTP Tamara do 31. března

1. 7.- 30. 9. 1995 – působení likvidační skupiny Armády ČR

léto 2000 – otevření Kurzovy věže turistům

Pozn.: Vojenské informace čerpány z publikace Vojenské střípky kraje pod Čerchovem (2012)

Autor: Milena Cibulková

9.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Doprava a logistika - Doprava a logistika Pomocní pracovníci v dopravě a 12 500 Kč Uklízeči veřejných dopravních prostředků Uklizeč dopravních prostředků. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Noční provoz, úvazek: . Mzda min. 12500 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Osobní schůzku domluvit předem na základě telefonického kontaktu., Zaměstnanecký benefit: stravenky. Pracoviště: Pj domažlice, Masarykova, č.p. 131, 344 01 Domažlice 1. Informace: Taťjana Maščenko, +420 734 449 379. Stavebnictví - Stavebnictví Zedník 18 000 Kč Zedníci (kromě zedníků ohnivzdorného zdiva) Zedník. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč. Volných pracovních míst: 4. Poznámka: Práce v okrese Domažlice. Pracoviště: Západočeská stavební společnost, s.r.o., náměstí 5. května, č.p. 101, 345 62 Holýšov. Informace: Josef Majlát, +420 603 722 363. Výroba - Výroba Elektromechanik elektrických zařízení 30 000 Kč Elektromechanici elektrických zařízení (kromě zařízení v dopravních prostředcích) Elektromechanik, elektrikář. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 30000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Místo výkonu práce: Plzeňský kraj, Požadavky: praxe 5 let, obor elektro., Nutný e-mailový kontakt.. Pracoviště: Bezpo plzeň s.r.o. - pracoviště domažlice, Prokopa Velikého, č.p. 572, 344 01 Domažlice 1. Informace: Jitka Kaasová, . Gastronomie - Gastronomie Kuchař/pizzař 160 Kč Kuchaři (kromě šéfkuchařů) kuchař/ka. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 160 kč, mzda max. 200 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Jedná se o závodní stravování, nový provoz., Nabízíme: stravenky, 5 týdnů dovolené, finanční růst, Telefonický kontakt pracovní dny od 8:00 - 16:00 hod.. Pracoviště: Eating - house s.r.o., Polní, č.p. 114, 346 01 Horšovský Týn. Informace: Pavla Jiránková Rynešová, +420 724 973 683.

Videosouhrn 24. září 2018

Řádění vichřice na Tachovsku a vstupenky na královský Real: zhlédněte videa dne

Ze svěcení ždánovské kaple.
20

Biskup Tomáš Holub vysvětil ždánovskou kapli

V Domažlicích vzniknou nové veřejné toalety

Domažlicko – Toaleta v supermarketu, nádraží či restaurace. To jsou nejčastější místa, kam si člověk může ve městě odskočit. Ovšem i tak to všude není možné.

Mladá žena skončila s motocyklem v příkopu

Skařez - Šetřením bylo zjištěno, že motorka má více než čtyři roky propadlou technickou.

Mladí chovatelé mají svou první výstavu

Chocomyšl - Mladí šampioni mezi chovateli se prezentovali na první výstavě mladých chovatelů, která se konala o víkendu v Chocomyšli.

Novou výstavu ve Kdyni zahájil orchestr

Kdyně - Dechový orchestr zahájil v pátek v 16:00 promenádou kolem kdyňského náměstí novou výstavu s názvem Deset desetiletí na Kdyňsku.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT