Na „ano“ radního Vilímce čekaly ve Zbiroze politické špičky západočeského regionu a zčásti i státu. Dopředu se ale vědělo, že nesouhlas náměstka hejtmana je vlastně vyloučen. Vladislav Vilímec se ve zbirožském zámku totiž v sobotu ženil.


Na kůru spustili muzikanti svatební pochod a nádheru kaple umocnila svou křehkou krásou vstoupivší nevěsta Blanka. Před oddávajícího arcibiskupa Radkovského předstoupila ve zlatavých šatech, ženich v oblečení laděném dohněda a zlaté žluti. Z rukou arcibiskupa se jim dostalo požehnání a udělení svátosti manželské. Svázal jim ruce s tradičními slovy: „Co Bůh spojil, člověk nerozděluj.“ Ještě předtím ale připomněl, že naslouchat názoru druhého, a umět mu třeba i ustoupit, jsou základy šťastného soužití.


„Pršelo vám štěstí,“ ozývalo se, když po schodišti vyloženém červeným kobercem pár v obláčcích házených růžových lístků sestupoval na horní nádvoří. Mraky se na chvíli zvedly a umožnily společné fotografování na hlavním nádvoří i předjetí kočáru taženého bělouši. Jím se novomanželé v doprovodu teď už společného syna Vládíka vydali na privátní focení po parku.


Hosty zatím Renata Páchová, manželka majitele objektu, pozvala na ochutnávku českých a moravských vín. Jen se kvůli počasí ze zámeckého altánu, kde se podával uvítací drink s malým občerstvením, přesunuli do erbovního sálu. Zájemci mohli využít i prohlídky zámecké expozice a zvláště pro děti pak souběžně probíhala také ukázka výcviku dravců. Zhruba 18. hodina zahájila podávání svatebního menu ve skvostném Muchově sále a v půl osmé za slavnostní iluminace manželé rozkrojili svatební dort. Byl třípatrový.


Ve dvacet hodin zazněly první tóny novomanželského sóla. I barbeque, plánované na desátou na hradní nádvoří, počasí dovolilo uskutečnit. Zábava se protáhla do ranních hodin. Noc strávila řada hostů v hotelových pokojích zámku, novomanželé v nejkrásnějším ze svatebních apartmá.


Ve volné chvilce jsme Vilímcovi požádali o pár slov. Poznali se v roce 1991 na úřadě v Kdyni. „Tehdy, v roli místostarosty, jsem Blanku jako novopečenou osmnáctiletou úřednici přijímal. Vykali jsme si pak ale ještě čtrnáct let, než v roce 2004 svolila s tykáním,“ usmíval se Vladislav. „Už tehdy jsem byl rád a cítil se vedle ní mladý,“ dodal dvorně. „Ti chlapi,“ zasmála se mladá paní a na oplátku prozradila, že na svém muži nejvíc obdivuje talent a klid, který v sobě má, a pak jeho tolerantnost a nadhled. „Já zas vedle krásy a mládí trpělivost a praktičnost v mnoha věcech. Jsem přesvědčen, že je to člověk, který mě bude provázet už celý život,“ uvedl s viditelnou láskou manžel.


Zvědavě jsme se zeptali i na šaty nevěsty a svatební cestu. Šaty si opatřila v pražském salomu Heleny Fejkové a líbánky stráví pár na Kypru. „Byla to původně plánovaná dovolená, teď bude ozdobená dnešním svazkem. Naše svatba není překvapivou záležitostí. Je to rozhodnutí, ke kterému jsme časem dospěli. Žijeme spolu už dlouhodoběji, jen jsme zatím svůj vztah nevázali,“ sdělil Vladislav Vilímec.