Jan Vrba, fotograf a malíř myšlenek, které přenášel do svých knih, jež čítají na devadesát svazků nejrůznějších literárních žánrů. Knihy přírodních próz, romány ze selského prostředí a knihy z dějin českého národa tvoří základ jeho díla.

Narodil se 10. 7. 1887 v Klenčí pod Čerchovem v učitelské rodině, studoval domažlické gymnázium, vystudoval vysokou školu zemědělskou ve Vídni a poté vyučoval na lesnické škole v Jemnici. Od roku 1919 již žil v Domažlicích a věnoval se literatuře. Mezi vrcholy jeho tvorby patří Borovice a Mniška, k nejčtenějším Soumrak Hadlasuc rodu. Na dobu kolem záboru Chodska a osvobození vzpomíná Chodský černý týden a Chodský bílý týden.

V roce 1924 se s manželkou Jindřiškou rozhodl postavit na „Habeši" onu pěknou vilu s valbovou střechou, štíty, arkýřem, balkonem, vše s citlivým členěním hmoty stavby. Projektoval ji Ing. Karel Pičman, domažlický stavitel, jehož stavební firma ji i realizovala.

Vila je částečně podsklepená, v přízemí jsou dva pokoje, kuchyně a sociální zařízení. V podkroví se nacházejí dva pokoje, pracovna a půda. Stavba byla povolena výměrem čj. 2155/25 ze dne 30. 3. 1925 a vysvědčení o dokončení stavby 30. 9. 1925. Zahradní architekte byl J. Vaněk z Chrudimi.

Při studování projektové dokumentace a dokumentů s ní spojených jsem měl možnost v Okresním archivu v Horšovském Týně nahlédnout do korespondence mezi Janem Vrbou stavebníkem a Stavebním úřadem v Domažlicích. Spisovatel se urputně bránil dodržet tzv. stavební čáru při usazení vily ve své zahradě. Příčným osazením podmiňoval výstavbu. Zvítězil i proti stavebním zákonům.

Zřejmě jeho citlivá spisovatelská duše nepostrádala sílu prosadit se. Sám se ve své knize Toulky lesem a polem charakterizoval jako: „Myslivec, tulák, povaleč na slunečních stráních, bratr všech stromů a křovin, ptáků, brouků a hmyzu".

V roce 1949, po smrti jeho první ženy Jindřišky, se podělil o vilu se syny Janem a Jiřím. Podruhé se oženil a dále žil svým intelektuálním, literárním životem. Zemřel 18. 5. 1961. Urnu s jeho popelem ponechala manželka celých 18 let v jeho pracovně a teprve v roce 1979 byla urna uložena na hřbitově v Klenčí pod Čerchovem. Sešli se tak na klenečském hřbitově tři slavní klenečtí rodáci J. Š. Baar, Jindřich Jindřich a Jan Vrba.

Synové Jana Vrby vilu v roce 1978 prodali Šumavanu Vimperk za účelem vybudování předškolního zařízení závodu. V roce 1993 ji koupila společnost „Aron-hotely a restaurace" pro „hry lásky". Od roku 2003 ji obývá nový majitel jako rodinný dům.

Vila, zakrytá již ve větvích stromů a keřů, dýchá stále historií prvního majitele intelektuála, trochu bohéma, myslivce, tuláka, spisovatele Jana Vrby.

Karel Frait