V sobotu uspořádal Veteran car club Domažlice již 34. ročník Jízdy spolehlivosti historických vozidel. Na její start se postavilo devadesát českých a německých účastníků. Zejména některé motocyklisty odradilo od cesty na Chodsko nepříznivé počasí v průběhu předstartovní noci i rána.

První soutěžící přijeli do babylonského autokempu, kde bylo organizační centrum soutěže, již v pátek odpoledne. Jednalo se především o východoněmecké účastníky. Před osmou večer dorazil se svou spolujezdkyní také Volker Pötsch z městečka Taucha u Lipska. Přijel po vlastní ose se 72 let starým vozem DKW F 5.

„Z Lipska jsme vyjeli přibližně ve 14 hodin a dělali jsme jen krátké přestávky. Cesta probíhala bez problémů. Kdybychom auto vezli na vleku, o moc rychlejší bychom nebyli,“ sdělil Pötsch po administrativní přejímce. Bylo patrné, že svému autu věří.

V sobotu dopoledne se všichni soutěžící vydali v dlouhé koloně do Domažlic, kde se krásné staré stroje seřadily na obou stranách náměstí. V úvodu předstartovní rozpravy účastníky veteránské jízdy přivítal domažlický starosta Miroslav Mach a úderem jedenácté hodiny vyrazila na trať první dvojice motocyklistů.

Nejatraktivnějším úsekem byly serpentiny pod Korábem, které si dokázali vychutnat zejména motocyklisté. „Vybrali jste pěknou trať, líbily se mi hlavně serpentiny za Kdyní,“ vyjádřil své dojmy Jiří Böhm z plzeňského veteránklubu, jenž sedlal anglický motocykl Norton 350 z roku 1937. Zato 97 let starému vozu německé značky Horch daly korábské serpentiny pořádně zabrat. „Jeli jsme tam krokem snad celou čtvrthodinu. Doufám, že ve druhé etapě podobné stoupání nebude,“ sdělil jeho majitel Wolfgang Perschmann z Lipska po dojezdu do cíle první etapy.

Nakonec i tento nejstarší stroj celého startovního pole přibližně šedesátikilometrovou trať zvládl a v pořádku dorazil do cíle.

Dva poháry pro Míškovou

V obou etapách soutěžící plnili také několik úkolů. Řidiči museli prokázat dobrý odhad při manévrování se svými stroji, když je čekalo zastavení pokud možno přesně uprostřed vytyčené branky, ale i znalosti z historie motorismu, když určovali stáří trojice přistavených motocyklů.

Součet trestných bodů, které zatížily konto jednotlivých soutěžících, pak určil, kdo převezme ceny určené nejúspěšnějším účastníkům.

Velký pohár z chodské keramiky pro absolutního vítěze automobilové kategorie si do Plzně odvezl Jiří Weber, jenž řídil Aero 30 vyrobené v roce 1936. Mezi motocyklisty vyhrál Ulrich Bauer z Furthu im Wald sedlající BMW R 47 z roku 1927.

Vítězkou Dámského poháru se stala horšovskotýnská Jaroslava Míšková s Pragou Piccolo z roku 1931, která jezdí v barvách plzeňského veteránklubu. Dařilo se jí i v celkovém pořadí její kategorie, v níž obsadila třetí místo.

Poháry a věcné ceny potěší každého, ale kvůli nim se na mnohdy dalekou cestu do místa konání soutěže asi nikdo nevydává. Nejdůležitější je setkání se známými a přáteli naladěnými na stejnou notu a neopakovatelná atmosféra veteránských akcí.

„Do Domažlic jezdíme rádi, líbí se nám atmosféra ve vesnicích na trati, kde na nás lidé už čekají a zamávají nám,“ shodla se řada účastníků po slavnostním vyhlášení výsledků 34. ročníku domažlické veteránské jízdy.

Autor: Jan Pek