Naší první návštěvou je Holýšov – město, které si letos připomíná 740. výročí od první písemné zmínky o obci a v jehož čele stojí starosta Antonín Pazour.

Povězte nám, co se v poslední době ve vašem městě podařilo vybudovat, zlepšit a zvelebit…

Nedávno jsme vybudovali například novou naučnou stezku, která má stání s šesti informačními tabulemi, které hovoří o historii města, pobočce koncentračního tábora, ale i o fauně, flóře či památném stromě v Novém Dvoře.

Dokončili jsme také nový sběrný dvůr za dva a půl milionu korun, na sídlišti Na Terasách vznikly provizorní komunikace za 1,9 milionu korun a otevřeli jsme také zrekonstruovanou budovu rehabilitace. Lidé si ji chválí a úroveň služeb se radikálně zlepšila. Dále město s pomocí dotací pořídilo nový zametací vůz a získalo finance vypracování nového územního plánu i na průzkumné vrty pro nové zdroje vody.

Nedávno jsme investovali asi 600 tisíc do oprav místních komunikací. Minulý týden jsme kolaudovali zrekonstruované části Táborové a Sokolské ulice. Díry v silnicích sice budou někde vždy, ale myslím, že si nikdo nemůže stěžovat, že by v Holýšově byly nějaké 'tankodromy'.

Na náměstí jsme nyní instalovali speciální lavičku, která je takovým prvním poutačem, jenž ukazuje, jak by měla vypadat plánovaná mezinárodní cyklostezka Praha-Regensburg – usilujeme totiž o to, aby vedla přes Holýšov.

Na čem pracujete nyní?

Například kromě zmíněného územního plánu budujeme na náměstí nové muzeum historie a v lokalitě tankodrom připravujeme stavbu koupaliště, které obyvatelům chybí. Jinak se soustřeďujeme spíše na projektovou přípravu pro příští rok.

V Holýšově hraje významnou roli průmysl. Jak se město s tímto odvětvím navzájem ovlivňují?

Především jsme rádi, že se Holýšov nemusí potýkat s nějakou velikou nezaměstnaností a že místní firmy v průmyslových zónách a na území města přečkaly nedávná těžká období bez větších šrámů. Firma Evobus je stabilizovaná, stejně jako Wuppermann, ani v Kabexu není zaměstnanost nijak ohrožena. Prognózy firmy Behr, která měnila vedení, jsou také optimistické a chtěli by prý příští rok i trochu zvýšit počet zaměstnanců. V kasárnách je ještě asi třicet menších firem a pořád zde doprodáváváme poslední objekty. Zajištění tamější infrastruktury je sice pro město velká zátěž, ale jsme rádi, že zde všechny ty firmy máme.

Jak se ve městě daří spolkům a sportovcům?

Spolky, které se mají k světu, mají možnost, mohou žádat o granty, na které jsme letos dávali zase o něco víc peněz. Účelově jsme přispěli právě i na tělovýchovu, kdy jsme kromě základní podpory nechali vyměnit část oken v hale. Také místním zápasníkům se splnil dlouholetý sen – získali novou zápasnickou žíněnku za 240 tisíc korun. Jen nás docela mrzí, že nám ubývá dětí, které se sportu věnují.

Co je nyní městu trnem v patě?

Černé skládky jsou pořád takové vděčné téma. Také nás trápí stav některých bytových domů, proto věnujeme letos dost peněz na izolace suterénů těch nejstarších. S tím souvisí i revitalizace vnitřních prostor, týká se to hlavně sídliště pod školou. Největší trable letošního roku – fronty u semaforů při opravě mostu – máme konečně za sebou, pořád nás ale trápí vztahy s firmou SVA. V její staré fabrice se stále nic neděje a místo jen chátrá.

Co vás naopak těší?

Místní to možná tolik neocení, ale myslím, že když sem přijedou lidé odjinud, je poznat, že se v Holýšově každý rok udělá něco nového. Že i v současné špatné ekonomické situaci pořád stavíme a vytváříme nové zakázky pro stavební firmy. Věřím, že děláme pro Holýšov maximum a že budoucnost bude jen lepší.