Její domek, kde žije se svou rodinou, stojí několik desítek metrů od řeky. Nevyděsilo jí ani to, že se louka za plotem její zahrádky, kde se za normálních okolností pasou jejich ovce, proměnila během noci v rybník.

„Až budete žít tak dlouho u řeky, přestanete mít strach. Já vždycky říkám, když jsme přečkali povodně v roce 2002, kdy nám zahrádka zmizela pod metrem a půl vody, tak přežijeme i tohle,“ říká paní  Kristýna a ukazuje na současný stav zahrádky, kde jí pod vodou začínají mizet záhonky s mrkví, bramborami a jahodami.

„Voda začala stoupat už ve čtvrtek večer. V pátek ráno jsem měla špičku zahrady pod vodou. Stačila jsem z kompostu vyndat cukety a celery. Dnes už kompost není vidět, je celý pod vodou. Brambory nejspíš uhnijí, okurky a mrkev přijdou asi taky pryč. Mohly by to přežít jahody, které zatím jen kvetou,“ popisuje stav zahrádky Heinzová.

Voda z řeky zaplavila z pátku na sobotu louku, kde Heinzovi pasou ovce.
„Už v pátek ráno jsme měli na palouku za zahradou vodu. Bylo jí ale málo, chlapi vystačili ještě s gumovkami. Ovce jsme tam odtud raději hned vyhnali. A udělali jsme dobře, přes noc palouk zmizel pod metrem vody. Až voda opadne, bude nás čekat spousta práce. Louka bude samé bahno a až se ji podaří vysušit, bude se muset všechno posekat a odvézt,“ popisuje perné chvilky paní Kristýna.

O dům se nebojí.
„Voda se nám do bytu nedostala ani v roce 2002, tak nevěřím, že by se to mohlo stát teď. Když nateče do sklepa, bude muset zase vytéct. Už to má trvat jen pár dní, tak snad nebude tak zle,“ dodává s úsměvem.