„Někdy je to fakt nesnesitelný," říká sedmačtyřicetiletý silničář Miroslav Kubera. „Když děláte u stroje na asfalt, je vám horko i za normálního počasí. Ale když do toho přijde takovejhle pařák, člověk by málem zhebnul. Je vám blbě a bolí vás hlava. Na silnici se není kam schovat, ale práce se udělat musí, to se nedá nic dělat," dodává.

Strávit v letních vedrech celý den na silnici je nepříjemné i všem profesionálním šoférům. Před horkem se neschovají ani řidiči autobusů – domažlická provozovna ČSAD má přitom jenom polovinu svého vozového parku klimatizovanou.

„Máme 59 autobusů a zhruba půlka z toho jsou starší vozy, které klimatizované bohužel nejsou. Na delší trasy, například do Plzně nebo do Prahy, jezdí vždy vozy s klimatizací, po vesnicích tady v regionu ale ne. Úplně ideální to tedy samozřejmě není," popisuje vedoucí provozu Jaroslav Jahn. „U nás v garážích máme sodabary, kde se mohou řidiči občerstvit, a jelikož jsou prázdniny a nejezdí školní spoje, tak mají řidiči i více času na odpočinek. Horko v autobusech je, ale musejí to prostě nějak vydržet," dodává.

Na silnice a do rozpálených ulic měst musejí každý den chtě nechtě i policisté. Během služby nosí vhodné letní doplňky jako například košile s krátkým rukávem. Policisté vždy musejí dodržovat nařízení týkající se ústrojové kázně, jako je například povinná pokrývka hlavy. V letních měsících si však mohou baret složit a nosit ho pod výložkou. „Je to v souladu s ústrojovou kázní, proto ho policisté mohou takto nosit," vysvětlila policejní mluvčí Dagmar Brožová. „Dále mají policisté během služby více kratších přestávek k občerstvení a jsou jim rozdávány balené minerální vody hrazené ze služebních prostředků," dodala.