Loňský podzim a probíhající zima je pro včely i včelaře neradostná. Minulou zimu zaznamenali průměrné ztráty 6,6 %. Letos je však již jisté, že zimní úhyny budou mnohonásobně vyšší. Nejsou výjimkou oblasti, kde včelařům uhynula všechna včelstva. To zaznělo počátkem ledna na odborné konferenci věnované zdraví včel v Brně, již na půdě Mendelovy univerzity pořádala Pracovní společnost nástavkových včelařů (PSNV-CZ) .

S úhynem včel se setkali i včelaři na Domažlicku.

„Obrovské úhyny hlásí ze všech stran republiky, ale jak to bude u nás, to nikdo neví. Na poslední schůzi výboru v půli ledna jsme museli z našeho monitoringu konstatovat, že úhyny jsou velké. Budeme vědět v březnu či dubnu. Zaznamenali jsme i stoprocentní úhyn – včelař z naší organizace měl 23 úlů plných včel a nemá ani jeden," uvedl Deníku Miroslav Rauch ze ZO Českého svazu včelařů Hostouň.

Úhyny lze připsat na vrub neobvyklému průběhu zimy, kdy včely vylétávaly z úlů v době, kdy jindy ´spí´.

„Úplně jsem se divil, co včely dělají. Jako by je pobláznilo počasí, vylétávaly v teplých dnech ještě koncem listopadu, a dokonce i v prosinci," dozvěděli jsme se od dlouholetého včelaře, jenž má úly v okolí Domažlic.

Jeho slova potvrzuje i kolega z Hostouně.

„Ano, létaly dlouho. V teplejších dnech v půli ledna jsem včely kontroloval, zda nelétají. Nelétaly a byly v úlu. Včely jsou však zesláblé, mohou být ještě velké ztráty. Uplynulý včelařský rok byl dlouhý, včely začaly brzy plodovat. Také varroáza i roztoči se brzy probudili, takže měli dostatek času, aby se namnožili. Vyvinulo se mnohem víc jejich generací," vysvětluje Rauch.

Také člen OV ČSV Domažlice Karel Špaček však připouští, že se ztrátami včelstev je nutné počítat, neboť teplý průběh konce roku 2014 udělal své.

„Nyní víme, že jsou včely podstatně slabší než jindy. Jde teď hlavně o to, jaké počasí přijde ve zbytku zimy," konstatuje včelař Špaček.

A nejde jen o úhyny zesláblých včel, nýbrž se jedná o další jev, který tato skutečnost přináší. „V naší poběžovické organizaci jsme zaznamenali už na přelomu léta a podzimu, že včelaři úplně zmizely třicatery včely. Včelstva mu tak zeslábla, že zbytek ulétl do jiného úlu a přidal se k silnějšímu včelstvu. Je to tím, že včely poznají, že by tak slabé nepřežily, když to řeknu hodně lidově. Řekl bych, že včely jsou podstatně chytřejší než všichni včelaři dohromady," vypráví Deníku včelař Špaček.

Zajímalo nás, co by napomohlo tomu, aby se včeličky takzvaně ´zmotořily´.

„Optimální by byl brzký nástup jara, patnáct až dvacet stupňů nad nulou, aby začaly kvést lísky a jívy. Ale to podle mne nepřijde dřív než jindy, určitě ne. Nezbývá nic jiného než čekat,"myslí si Špaček.

Z hlediska okresu Domažlice není situace zatím přesně vyhodnocena.

„Počasí se samozřejmě projevilo, ale je to různé od místa k místu. Minulou neděli jsme měli výroční schůzi a tam jsme nakonec konstatovali, že úhyn včel u nás trošku přesahuje běžný zimní průměr. Ale na závěry je zatím brzy, ještě v únoru mohou přijít větší mrazy, které vše změní. Vím však, že v některých oblastech je to podstatně horší než tady u nás, ale jsou to zatím zprávy typu ´jedna paní povídala´," připomíná Špaček.

Podle jeho slov není letošní průběh zimy nic výjimečného, alespoň co se počasí týče.

„To už tady bylo a není to tak dávno, například v zimě 2007/2008 . A loňská zima nebyla v některých oblastech o moc lepší. U nás naštěstí ne, ale na jižní Moravě říkali, že pro ně loňský přelom roku byl nejhorší zima posledního století. Pro včely je ideální zima, jaká byla přibližně před čtyřmi pěti lety. Začalo mrznout v polovině listopadu a mrazy trvaly do poloviny března. Sice byly deseti až patnáctistupňové mrazy, ale byly pořád. To byly ideální podmínky pro včely a také byly minimální ztráty," říká na závěr včelař.