Medu bude jako šafránu. Včelaře totiž trápí melecitóza, čili cementový med. Na Domažlicku s ní bojuje 90 procent včelařů.

„Letos jsem vytočil sotva šest kilo medu, což je třetina toho, co v jiných letech,“ říká Jiří Duffek z Pasečnice, který se včelařství věnuje dlouhá léta.
Pokud by se totiž včelaři snažili zachránit med, který je kvůli melecitóze nedobytný, přišli by o svá včelstva.

„Melecitóza se tady vyskytuje každé tři roky. Letos jí počasí přímo nahrávalo, takže je její výskyt obrovský. Medu bude letos velmi málo. Včelaři ho mají sotva pro svoji potřebu. Já mám 17 včelstev a kvůli melecitóze jsem už vyhodil tři metráky medu,“ říká předseda okresní organizace Českého svazu včelařů Domažlice Karel Strnad.

Včelaři totiž plástve s cementovým medem musejí nejdříve namočit, pak rozpuštěný cementový med vytočí a vylijí, protože není vhodný pro spotřebu a ani včely ho nechtějí.

Pokud ale stihnou včelaři melecitózní med vytočit do tří dnů po donesení, získají opravdovou medovou pochoutku. „Letošní melecitózní med je velmi dobrý. Je však nutné vytočit ho do tří, maximálně čtyř dnů, než ztvrdne. Pak už ho z buněk nikdo nedostane. Pokud se to ale stihne, dostaneme velmi dobrý med, který má barvu jako hrušková povidla. Většina lidí ale preferuje lesní med tmavý a čirý,“ říká chodovský včelař Eduard Šlefr s tím, že pokud by se včelstva nechala na cementovém medu přezimovat, přišla by pryč.

Výkupní cena medu  vzrostla letos na zhruba dvojnásobek. 

„Med se vykupuje za 70 korun, takzvaně ze dvora jde ke spotřebiteli za 100 až 130 korun. Každý včelař už má většinou své zájemce, ale medu je málo. Řekl bych, že letos je pro včelaře nejhorší rok – řekněme nejméně za posledních deset let,“ dodává předseda Strnad.