V zadní části parku v Horšovském Týně, jsme objevili zvláštní pavučiny velkých rozměrů, které spíš připomínaly plachty z velmi slabého mikroténu, s velmi početným množstvím pavouků.

Podle odborné literatury, se nejspíš bude jednat o plachetnatku novozélandskou. Pro jistotu jsem se obrátil na Entomologický ústav Biologického centra Akademie věd ČR, na Vlastimila Růžičku:

„Co vím, alespoň podle vašich fotografií, takhle rozsáhlou kolonii u nás nikdo neviděl nebo přinejmenším každopádně nezdokumentoval. Takže vám nabízím kousek textu své odborné publikace z roku 1995: Pavučenka novozélandská, Ostearius melanopygius, je drobný pavouček z čeledi plachetnatkovitých. Drobných plachetnatek a pavučenek jsou desítky obtížně rozlišitelných druhů. Pavučenka novozélandská je jedním z mála těch, které poznáme na první pohled. Za černohnědou hlavohrudí je zadeček, který je růžový, oranžový až červený, s nápadnou černou skvrnou na konci kolem snovacích bradavek. Druh byl popsán z Nového Zélandu, ale je znám i z Austrálie, Afriky, Jižní Ameriky a ostrovů v Indickém a Tichém oceánu, takže jeho původ není zcela jasný. Dnes má kosmopolitní, celosvětové rozšíření. Jednotlivé populace se mohou mísit, jak se druh šíří letem na pavučinovém vlákně. V Evropě byl druh prvně zjištěn v Anglii r. 1906, na kontinentu pak v Portugalsku roku 1937. Od čtyřicátých let dvacátého století se s převažujícími západními větry posouvá hranice rozšíření druhu směrem na východ průměrnou rychlostí 30 km za rok. V Čechách byl nalezen prvně roku 1974, na Slovensku pak v roce 1991. Druh je nenáročný na kvalitu prostředí, vyskytuje se často na polích, přes zimu pod balíky slámy, na holých výsypkách po těžbě, častý je jeho hromadný výskyt na kompostech i ve sklenících."

V současnosti s ochlazením pavučiny i pavoučkové postupně zmizeli.

Jaroslav Čedík

Pavouci v zámeckém parku.Zdroj: Jindřich Matěk