Postřekovský masopust. Velká sláva, na niž se sjíždějí lidé zblízka i zdaleka. Rázovité vsi Horního Chodska se nedá upřít, že si při jeho přípravě dává záležet. A to navzdory tomu, že někteří škarohlídi vidí tamní masopustní veselí pouze jako důvod k bujarému popíjení.

Za podívanou, kterou Postřekovští každoročně připravují nejen pro sebe, je však nutné vidět zejména velkou snahu, aby vše klaplo.

A ani roky po skončení branné povinnosti v Česku nechybějí v nedělním krojovaném průvodu rekruti s kytičkami na vestě a úterní vyvrcholení masopustních dní bylo podívanou, na kterou se hned tak nezapomene.

Myslím si, že navzdory inovaci, kdy namísto soudce pronášel před popravou Masopusta na fotbalovém hřišti proslov ´mafián´, se i ten letošní závěr masopustu Postřekovským nadmíru vydařil.

Nechyběl mu vtip, zejména při ztvárnění celonárodního tématu, které vybujelo po smrti prezidenta Václava Havla. Bylo – dle mého soudu – dobrou satirou na hloupé diskuze typu pojmenovat-nepojmenovat.

Myslím si, že pojmenovat alespoň pro tento den postřekovskou školu, stadion, kapli i hlavní ulici po zesnulém prezidentovi vyžadovalo určitou dávku odvahy. Zároveň poukázalo na hloupé diskuze, které se všude vedly po skonu pana prezidenta.

A věřím tomu, že Václav Havel, který se úterního průvodu v Postřekově ´osobně´ zúčastnil v bílém rubáši, s andělskými křídly a se stříbrnou svatozáří nad hlavou, by se rozhodně neurazil, pokud by se viděl, a smál by se, až by se za břicho popadal.

Co říci závěrem? Je dobře, že v Postřekově je to hlavně v lidech, kteří jsou ochotni rok co rok vymýšlet něco nového a jít s vlastní kůží na trh, i když předem vědí, že se opět najdou rejpalové, jimž jejich počínání možná nebude dost ´echt´.