Etičtí neboli bílí hackeři jsou protipólem klasických hackerů. „Vyhledávají slabiny v systémech, ale nezneužívají je pro trestnou činnost – naopak na chyby upozorňují,“ uvádí Jaroslav Burčík, spoluzakladatel soutěže, který zároveň působí jako šéf Centra pro kybernetickou bezpečnost Českého vysokého učení technického v Praze. V rámci letního soustředění přijelo do Plzně celkem 16 studentů středních a vysokých škol z celé republiky.

Archeolog Milan Metlička ze Západočeského muzea ukazuje mince z pokladu, který našli lidé na procházce v lese na Tachovsku. Poklad obsahuje zlaté a stříbrné mince ze 14. století, které byly uloženy v nevelké nádobě.
Za poklad u Kladrub by se dala koupit malá vesnice

„Do Plzně se sjeli finalisté letošního ročníku celorepublikové kybernetické soutěže, studenti, kteří v minulých ročnících uspěli, členové reprezentačního týmu nebo reprezentanti se zkušeností z evropských soutěží. Soustředění začalo v Praze, kde museli soutěžící vyluštit šifru, díky které odhalili souřadnice SIT Portu v Plzni, kam 12. srpna přijeli plnit další zadání. Čekal na ně noční hackerský maraton s úkoly od hackování sítí přes zranitelnost webů a tak dále,“ říká.

Jedním z členů hackerského spolku, který už stihl reprezentovat Česko na evropské úrovni, je i dvacetiletý Plzeňan David Žahour. „Programování jsem se začal věnovat ve třinácti letech. Tehdy jsem napsal svoji první konzolovou kalkulačku, nebyla to žádná věda,“ říká Žahour, který studuje Fakultu aplikovaných věd na Západočeské univerzitě v Plzni.