Návštěvníci tak kromě běžně přístupné badatelny mohli nahlédnout i do útrob depozitáře nebo konzervátorské dílny, kde se provádí restaurování, konzervování a další ošetřování poničených listin, pergamenů či knih.

V rozsáhlých depozitářích si zájemci mohli prohlédnout několik vybraných zajímavostí – například kroniky, mezi nimiž byla mrákovská kronika bohatě zdobená ilustracemi, klenečská kronika psaná Jindřichem Šimonem Baarem krátce před jeho smrtí nebo klenečská farní kronika poškozená požárem.

Mrákovská kronika.

KRONIKA OBCE MRÁKOV, kniha třetí, obsahuje 600 stran a mapuje život v obci od roku 1953 do roku 1965. Na první pohled zaujme pečlivým provedením a především spoustou originálních ilustrací provedených tužkou či vodovými barvami.

Hlavním tématem Dne otevřených dveří však letos byla druhá světová válka.

„Stejně jako ostatní instituce jsme využili toho, že letos slavíme 70. výročí osvobození ,a vystavili řadu fotografií, dokumentů a kronik týkajících se druhé světové války," vysvětlila ředitelka archivu Radka Kinkorová.

Vystavené archiválie přibližovaly postup Američanů a osvobození Domažlic, Horšovského Týna a zbytku regionu, ale například i tehdejší demarkační linii v kronice Újezda, návštěvu Konrada Henleina v Hostouni nebo perzekuci místního obyvatelstva židovského původu.

Fotografie v Americkém zpravodaji Buffalo Chips ze září roku 1945 zachycuje exhumaci těl nedaleko Stoda. Jedná se 260 politických vězňů zavražděných nacisty.

STARÁ FOTOGRAFIE v Americkém zpravodaji Buffalo Chips ze září roku 1945 zachycuje exhumaci těl nedaleko Stoda. Jedná se 260 politických vězňů zavražděných nacisty. Exhumaci provedli bývalí členové nacistické strany.

V horšovskotýnském archivu najdeme téměř tři kilometry archiválií, mezi které patří kroniky, fondy měst, politické a finanční správy, fondy škol, hasičských spolků, církevních institucí, pozůstalosti významných osobností a mnohé další. Uchovává pergameny, knihy, listiny, ale i pečetidla či razítka. Knihovna archivu obsahuje téměř 19 tisíc svazků o historii.

Zajímavost: Hold Chodska - Manifestace v roce 1938

Na území s převahou českého obyvatelstva se v létě 1938 prováděla sbírka na Jubilejní fond na obranu státu a pořádaly se manifestace a demonstrace na obranu republiky. Jednou z nejmasovějších manifestací byl Hold Chodska Československé armádě a státu u příležitosti 20. výročí samostatného státu. Hold Chodska zahájila schůze pětadvaceti starostů chodských obcí na slavnostně vyzdobené staré rychtě u Podestátů v Draženově 19. června 1938. Schůzi řídil draženovský starosta Jakub Vít, hosty byli plukovník Bohumil Boček, podplukovník Jan Potměšil a zástupce okresního hejtmana Josef Franěk. Zde mimo jiné slavnostně podepsali diplom čestného občanství v „Kozinově kraji" pro předsedu československé vlády Milana Hodžu. Ten zavítal na Chodsko 3. července 1938, kdy se po návštěvě Domažlic zúčastnil manifestace na Hrádku u Újezda. Na snímku dolle vidíme uvítání Milana Hodžy na manifestaci na Hrádku.

Milan Hodža na manifestaci na Hrádku.