Má zaplatit za službu, která jí nebyla poskytována v náležité kvalitě. Tristní je i to, že Česká síť jí upomínku na platby zaslala poštou na bývalou adresu a jméno za svobodna, třebaže v době, kdy s firmou ukončila smlouvu, jí veškeré písemnosti od stejné firmy docházely na nové jméno i adresu.

„Vše začalo v roce 2007, kdy jsem opakovaně reklamovala internetové připojení a odmítala platit za službu, kterou jsem nedostávala. Nakonec jsem jim po marných pokusech techniků zařídit mi kvalitní připojení v listopadu 2007, dala výpověď k 31. 1. 2008,“ vysvětluje Zůnová.

Současně v roce 2007 písemně požádala o snížení plateb z důvodu nefukčnosti připojení.

„V září mi tehdy nešel internet 11 dní, v říjnu dokonce 24 dní. V ostatních dnech trvalo připojení 1–2 hodiny denně, zbytek dne jsem byla bez signálu. Když jsem se rozhodla s firmou skončit, bylo 27. listopadu a já byla ten měsíc celkem 21 dní bez signálu,“ vypráví Zůnová s tím, že připojení nutně potřebovala pro svoji práci.

„Technici se u nás střídali jako na běžícím pásu, někdy i ob den, otravovali jsme je i o víkendech. Několikrát vyměnili anténu. Nejprve jsme měli malou, pak větší, poté nainstalovali obrovskou, která sahala asi metr z okna, nakonec zkusili takový talíř jako satelit, přesto to nefungovalo a ani technici si nevěděli rady. Vždy jsem jim podepsala papír, že u nás byli, ale nikdy jsem od nich nedostala kopii. Teď mám zaplatit 3 570 korun za něco, co nefungovalo. Pokoušela jsem se domluvit, ale marně. Chtějí ode mne inkasovat platby za měsíce, kdy ani internet řádně nešel,“ dodává s tím, že upomínka se k ní dostala se zpožděním a vlastně náhodou.

Paní Zůnová se hodlala s domažlickým jednatelem České sítě sejít.

„Požádala jsem o schůzku, poprosila jsem o to, aby byly připraveny i veškeré doklady o návštěvách techniků u nás. Vzala jsem si na to dovolenou, ale v domažlické pobočce České sítě jsem měla možnost, navzdory mému e–mailem zaslanému požadavku, hovořit ´pouze´ s obchodní zástupkyní. Bylo mi řečeno, že žádnou dokumentaci nemají a nebudou řešit tři roky staré věci. Už nevím, kam se obrátit, abych se dobrala spravedlnosti,“ dodává Zůnová.

Deník se obrátil s prosbou o vyjádření k čtenářkou uvedeným údajům na jednatele Jaroslava Radu.

„Nechceme od ní nic, jen to, co nám dluží. Už to má právník a já se s vámi nebudu…, vy jako Deník píšete značně zkresleně, jen to, co vám řeknou lidi a ne my. Já se s vámi nebudu bavit a dám to rovnou k soudu. Naschle,“ uvedl jednatel Rada a zavěsil.

Nedal tak sám sobě šanci k vyjádření, proč například paní Zůnové posílají upomínky na staré jméno i adresu, třebaže v době skončení smlouvy s Českou sítí jí už chodily faktury na současné jméno i aktuální adresu.