Umějí pomáhat druhým, dokáží eliminovat či odvracet škody. Kromě toho jsou však dělnými včelkami každé obce. Řeč je o dobrovolných hasičích, bez nichž by se v řadě vsí neobešel ani kulturní život. Nejinak je tomu v Trhanově, kde je starostou tamního sboru 64letý Václav Prantl.

„Děláme například brigády pro obec, navíc se snažíme také trochu oživit zdejší dění. Řadu akcí připravujeme pro ty nejmenší – děti. Tradičně pořádáme Hasičský bál a účastníme se okrskových soutěží,“ stručně vypočítává z činnosti hasičů Prantl.

V současnosti má sbor 43 členů. Bohužel se jedná jen o muže.

„Ženy tady do sboru nejdou. Sice nám při akcích, které pořádáme pro děti i ostatní veřejnost, pomáhají, ale nechtějí se vázat na nějaký spolek. V tom je svým způsobem chápu, neboť si myslím, že pokud už je někdo členem spolku, měl by v něm aktivně pracovat,“ podotýká starosta s tím, že obec dává hasičům prostředky na činnost a oni by jí to měli nějak ´vracet´.

Trhanovští hasiči, kteří mají výjezdovou jednotku JPO5, což je zapříčiněno i tím, že nemají vlastní cisternu, se přesto snaží získat hasičské odbornosti. Jezdí na školení, aby splňovali všechny požadavky.

„Máme jen stříkačku PS 12, k ní nám obec asi před třemi lety koupila Fiat – dodávku, kterou jsme si pak sami upravili,“ vysvětluje Prantl.

Po loňské absenci sestavili Trhanovští družstvo, které je nedávno reprezentovalo na okrskové soutěži v Dílích. „Mám radost, že se po roční přestávce podařilo tým sestavit,“ oceňuje starosta SDH.

Hasiči jsou v Trhanově vidět i během roku, a to nemusí právě hořet. Pořádají, jak už bylo zmíněno, ve spolupráci s vedením obce Dny dětí, dělali Drakiádu a mnohé další akce.

„Dříve jsme měli pomocnice v spolku Červeného kříže, ale ten už tady byl ´rozpuštěn´. Na druhou stranu ale musím říci, že jeho bývalé členky nám doposud pomáhají,“ podotýká Prantl.

Trhanovští mají velkou oporu v místní firmě Donau, který jim každoročně dává na činnost určitou částku. Hasiči – stejně jako v jiných obcích ČR – dostali v minulosti od ministerstva vnitra několik zásahových obleků, další jim zakoupila obec.

Pochlubit se mohou i spoluprací s hasiči z Gleissenbergu, se kterými se vzájemně navštěvují. Díky tomu se rozvinulo neformální partnerství Trhanova s jmenovanou bavorskou obcí.

„Jediné, co mne mrzí, je to, že nemůžeme do sboru přilákat děti, dokonce ani potomky našich členů. Možná, kdybychom jim dali do hasičárny počítače, tak by chodily,“ posteskl si na závěr Prantl.