Při procházení kandidátních listin si člověk počte. Lze v nich najít řadu údajů, nad kterými se musí chtě–nechtě zamyslet.
U nás na Domažlicku mne doslova pobavily názvy tří kandidátek, které byly zaregistrovány do komunálních voleb v malé obci na Poběžovicku. Tam se volič opravdu zapotí, pokud by měl zvažovat, komu raději dá hlas. Na výběr se totiž nabízí kandidátní listiny “Za moderní obec“, „Za krásnou obec“ a „Za prosperující obec“. A teď koumej, co je víc?
V řadě obcí najdeme více či méně vznosné názvy kandidátních listin. Člověka však nutí ty druhé k velkému zamyšlení, zda název takové kandidátky není jen pozlátko, jehož třpyt se jakoby vypaří krátce po skončení voleb. Řekla bych, že vznosný název také napovídá cosi o „podnebí“ dané obce či města.
Na rozum mi – navzdory koalici, ve které je v jedné z malých obcí uvedena také Strana zdravého rozumu – rozhodně nejde povolání jednoho z kandidátů – „člen výboru SDH“.
Ať už je to ale s kandidátkami jakkoliv, lidé by při volbách neměli dát na jejich názvy, ale hlavně dobře zvažovat, komu z kandidujících věří, a proto mu dají ve volbách svůj hlas.
Ctím stáří, neboť se ho snad také jednou dožiju. I když vím, že současní senioři jsou někde jinde, než byli v dobách mého mládí, přesto si neodpustím následující: Myslí to dotyční s kandidaturou vážně? Nebude pro kandidáty ve věku blížícím se sedmdesátce či ještě vyšším práce v zastupitelstvu příliš zatěžující?
Což se nenajde v daných obcích někdo v produktivním věku, nebo jde pouze o účelové doplnění na určitý počet lidí kvůli získání bodů pro danou kandidátní listinu?
