„Už v minulosti byly shromažďovány příspěvky na záchranu kostela. Co si tak pamatuji, týnské farnosti byla předána od německých sponzorů částka tři krát tři sta eur. Z ní byla hrazena oprava oken věže, řádově 14 tisíc korun,“ říká člen sdružení Alois Kubálek. Tento týden byl za P. Prchalem v H. Týně, aby ho seznámil nejen s registrací sdružení, ale aby zároveň zjistil, kde za jeho předchůdce skončil zbytek darovaných peněz. „Asi z nich nezbylo nic, ale pan farář přislíbil, že podle možností vyjde našemu sdružení vstříc,“ dodal Kubálek.

Zakládající členové sdružení – jeho předseda Miloslav Pena spolu s Aloisem Kubálkem z Tasnovic a Jiřím Benešem z Hostouně – už oslovili plzeňský Ateliér Soukup a požádali o cenovou nabídku přípravných projekčních prací na záchranu kostela. „Odborníci, vikariární stavební technik Bohumil Kůs a projektant Ateliéru Soukup Antonín Švehla, se shodli, že prioritou pro záchranu kostela je návrh, podle kterého budou opraveny krov a střechy kostelní lodi. Dovnitř silně zatéká, čímž trpí nejen krov, ale i vnitřní nástěnné malby. Zjistilo se také, že u věže chybí jeden z trámů. Máme obavy ze silného větru, věž kostela není od západu řádně zajištěna,“ vysvětluje Kubálek.

Občanské sdružení, které je neziskové, však stojí před nelehkým úkolem: sehnat v první etapě záchrany nejméně 30 tisíc korun na pořízení nejnutnější dokumentace, bez níž se nelze do záchrany pustit. Projektová dokumentace je také důležitá pro získání dotací na záchranu památky. „Stojíme před velkým úkolem. Musíme co nejdříve shromáždit uvedené peníze. Lehké to nebude,“ shodují se zakladatelé sdružení a dodávají, že pro účel sbírky založili účet 430516750267/0100, na který mohou lidé zasílat své příspěvky

„Budeme vděční všem ochotným lidem, obcím i podnikatelům za jakékoliv částky, které na konto poukáží. Věříme, že je mezi námi řada těch, kterým není osud kostela sv. Vavřince lhostejný,“ uzavírají členové sdružení s tím, že pokud se nezačne s havarijním stavem kostela něco v dohledné době dělat, může to mít pro památku nedozírné následky.

„Stav tamního kostela ležícího na Štítarském hradisku dobře znám a vím, že kromě jiných závad je tam na dvou místech po zatékání propadlý strop," říká domažlcký regionální histprik a nakladatel Zdeněk Procházka s tím, že založení sdružení vítá. "Znám podobná uskupení na Stříbrsku, jejichž zásluhou se daří církevní památky zachraňovat. Kostel sv. Vavřince je velice zajímavou dominantou krajiny, za uchování stojí i tamní hřbitov. Myslím, že v dnešní době to může být právě občanské sdružení, které dokáže pomocí darů a grantů tyto památky, které léta chátrají, zachránit. "