Švec o jednom z nich, seržantu Jaromíru Drmelkovi, vydal v letošním roce knihu. která vypráví životní příběh pilota 311. československé bombardovací perutě RAF.

Publikace nesoucí název Wellington byl jejich osud popisuje nejen životní pouť Drmelky, ale také osudy jeho spolubojovníků. „Snažil jsem každou větu podložit archiválií, případně jiným zdrojem,“ řekl Deníku autor s tím, že při psaní knihy trávil hodiny a hodiny vyhledáváním v archivu. „Na hodiny se ta práce na knize nedá vyčíslit. Jsou to spíše roky,“ dodal s úsměvem.

Ke psaní o válečných hrdinech ho přivedla kniha Františka Fajtla Sestřelen. Dostal ji od učitelky na střední škole před maturitou. Druhým impulzem bylo setkání s plukovníkem Lubomírem Únehlou, válečným veteránem, v Národním technickém muzeu. „Byl to postarší pán a já potom s údivem zjistil, že je to pan plukovník, který sloužil u Letectva Svobodné Francie,“ poznamenal Švec.

S bývalým pilotem se tak scházel až do jeho smrti. „Vídali jsme se měsíc co měsíc a povídali si o válce. Měl jsem možnost strávit s tímto pánem velké množství času, za což jsem neskutečně rád,“ zhodnotil.

Daniel Švec pak začal během studia na vysoké škole o pilotech psát články, některé byly otištěné i v novinách. „Pak jsem to přerušil a ke psaní se vrátil až po 10 letech. Zajímalo mě, zda je ještě někdo z těchto hrdinů naživu,“ Učitel pak zjistil, že žije už jen malá část veteránů a tak se tématem začal intenzivně zabývat. „Řekl jsem si, že když žiji v Karlovarském kraji, sepíši osudy Karlovaráků. V plzeňském regionu jsem se pak začal zabývat jak pozemním, tak leteckým vojenským personálem. Příspěvky jsem posílal do Plzeňského deníku“ vyjmenoval spisovatel.

Po otištění článku ho oslovila neteř Karla Bečváře, pilota RAF. „Říkala, že má doma jeho fotky a bude mi o něm vyprávět. A tak v roce 2017 vyšla publikace Jsme napadeni… o blovickém rodákovi, Karlu Bečvářovi,“ vzpomínal devětatřicetiletý kantor. Vydání knihy zaštítilo Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích.

Záhy se Švecovi ozvala také příbuzná Jaromíra Drmelky, Marie Drmelková, která se finančně podílela na vydání knihy Wellington byl jejich osud. „Najednou se začaly dít neuvěřitelné věci. Ozval se mi pan Miroslav Vomáčka s tím, že je vzdálený příbuzný jednoho ze střelců, Františka Šipuly, a nabídl mi, že knihu může ilustrovat. Jeho nabídku jsem přijal a on tak knihu doplnil svými kresbami,“ popsal Švec.

V současné době jezdí spisovatel po základních a středních školách po celé republice a o hrdinech pořádá přednášky. „Je úžasné, když vidíte pochopení v očích mladých lidí, kterým se snažíte předat alespoň něco o těchto lidech, které samozřejmě neměli šanci do té doby poznat. Je to pro mě nabíjející,“ uzavřel.