Proč jste letos opět vybrali dřevo jako materiál pro sochaře?

Dřevo, konkrétně tedy dubové kmeny, byly materiálem prvního mezinárodního sochařského sympozia v Domažlicích. Akce se setkala s velkým zájmem domažlické veřejnosti i turistů, a tak jsme se rozhodli rok po sympoziu keramickém tuto akci zopakovat.

Z jakého důvodu myslíte, že zvítězilo právě dřevo?Budou výrobky sochařů někde vystaveny?

Dřevo je úžasný přírodní materiál a cílem letošního sympozia je vytvoření přírodní galerie podél stezky z Domažlic k Zelenovským rybníkům, bude to tedy i trochu symbolické.

Můžetev krátkosti představit účastníky sympozia?

Pro letošní rok jsme oslovili zejména české sochaře, vyjímkou je host z Rakouska, pan Hermann Gschaider. Vůdčími osobnostmi a zároveň poradci sympozia jsou pánové Václav Fiala, což je renomovaný český výtvarník žijící v Klatovech, který získal mnoho významných světových ocenění. Samozřejmě také místní výtvarník Tomáš Tichý, který nás v podstatě přivedl na myšlenku začít v Domažlicích pořádat takováto sympozia. Dalšími účastníky jsou významní čeští umělci, pánové Zdeněk Tománek a Pavel Mizera.

Dostali předem zadané téma nebo se rozhodovali až na místě?

Nechtěli jsme fantazii umělců předem omezovat. V neděli, kdy přijeli, jsme jim ukázali místa, kde budou jejich sochy stát. Ostatní jsme nechali na jejich tvůrčí invenci. Možná se sami dohodli, že do přírodní galerie umístí díla s nějakou tematikou.

Jsou podobná sympozia něčím výjimečná? Co je jejich hlavním cílem?

Podstatou krátkodobých sympozií je mimo jiné působení vlivu místa konání a daná atmosféra. Často se vše rozhodne v podstatě až po příjezdu účastníků. Jediné, co je jasné, je materiál, použité nástroje, místo konání a umístění zhotovených soch a objektů. Ostatní je záležitostí múz.

Kde jste sháněli kmeny pro sympozium?

Většinu dubových kmenů jsme sehnali až v Holoubkově. Ač se zdá, že po vichřicích je dřeva dost, pro sochařské sympozium tomu tak není, dubové stromy jsou totiž velmi bytelné.

Ztížilo vám něco jejich shánění?

Po kalamitách je nadbytek smrkového dřeva a dokonce byl vydán zákaz těžby dubů - sehnání dubových kmenů tedy nebylo jednoduché. Nicméně za pomoci Václava Fialy a Domažlických městských lesů se nám vše podařilo úspěšně zajistit.

Kolik kmenů jste připravili?

Máme přes dvacet dubových kmenů různých průměrů, o délce až čtyři metry.

Kde uvidí veřejnost, pakliže jí uteče možnost vidět sochaře při práci, jejich hotová díla?

Jak již bylo uvedeno, vytvoříme takzvanou přírodní galerii na turistické trase vedoucí z Domažlic na Babylon. Spolupracujeme zde s Domažlickými městskými lesy a celou tuto akci a vůbec myšlenku vytvoření přírodní galerie svou dotací podpořil také Plzeňský kraj.

Kde skončila díla vytvořená při minulých akcích?

Díla ze sochařského sympozia mají stálou expozici v zahradě pod Chodským hradem a přímo před ním. Plastiky vytvořené vloni při keramickém sympoziu byly věnovány nemocnici v Domažlicích pro výzdobu tamního venkovního parku.

Mají umělci pro svoji práci nějaké zvláštní požadavky? Co jste pro ně museli zajistit?

Akci je třeba organizačně, technicky a samozřejmě hmotně zajistit. To má na starosti naše městské kulturní středisko. Velké podpory a pomoci se nám dostalo také ze strany ředitele Domažlických městských lesů inženýra Jana Bendy. Konkrétně třeba dubové kmeny bylo třeba přivézt z Holoubkova, umístit je na prostranství před Chodský hrad, kde sympozium probíhá. V pondělí byly jednotlivé kmeny převáženy vysokozdvižným vozíkem na tomto volném prostoru tak, jak si je jednotliví umělci pro svá díla vybrali. A tento vozík, počítám, budeme během sympozia ještě potřebovat.

Museli jste pro účastníky sympozia zajišťovat také nářadí?

Motorové pily a ostatní nástroje a nářadí si přivezli sochaři sami.

Můžete zmínit, jaký přínos pro Domažlice má sympozium, kdy kolemjdoucí mají umělce jako na dlani a mohou je pozorovat při práci?

V první řadě bych řekl, že město ožije. Samozřejmě jde o zajímavou podívanou pro obyvatele i návštěvníky. Nelze pominout fakt, že při sympoziu vzniknou umělecká díla, která budou provázet turisty putující po zmíněné stezce, již pomohou také trochu zatraktivnit. Mám za to, že naše město je pro podobné akce ideálním místem.

Na sympozium navazuje festival Hudba pod hradem.Můžete stručně představit kapely, které během něj vystoupí? Jak je to s jednotlivými žánry?

Festival tradičně provází sympozium již třetím rokem. A protože se jedná o multižánrový festival, vystoupí zde kapely hrající folk, folkrock, worldmusic, jazz, blues a irskou hudbu. Jako bonbónky bych snad zmínil následující formace: Vladimír Mišík a ETC, Njorek, Benedikta, Jarret, Czeltic,Yellow Sisters, Zrcadla a Jazz Mistake.

Festival je třídenní. Kolik při něm vystoupí kapel?

Celkem během těchto tří dnů vystoupí třináct kapel. Myslím si, že milovníci různých hudebních směrů si určitě nejen vyberou, ale také si přijdou na své.

Jaký rozpočet obě akce mají? Jakou částkou přispějí partneři?

Kromě toho, že akce je hrazena také z rozpočtu města, získali jsme relativně hodně partnerů, kteří o podporu sympozia i festivalu projevili zájem. Právě díky tomu jsme mohli učinit pro zájemce velice příjemné rozhodnutí. Vstup je pro návštěvníky festivalu Hudba pod hradem zcela zdarma.

Není to ze strany pořadatelů finančně náročné akce příliš velké gesto?

Je to takový pokus, uvidíme, jaký efekt přinese. Samozřejmě v souvislosti s tím doufáme, že zájem o sympozium i festival se bude rok od roku zvyšovat. Samozřejmě na obě akce všechny srdečně zveme.