Zatímco ke složení státní maturity je zapotřebí psát rychlostí 200 úhozů za minutu, doposud nepřekonaný rekord Matouškové činí 928 čistých úhozů za minutu. Druhé místo ve světě drží Španěl, který za minutu dokáže napsat ´pouhých´ 805 čistých úhozů, rodačka z Kladna ho tedy překonává o několik úrovní.
„Nejdříve jsem si myslela, že ze psaní na stroji propadnu,“ vzpomíná rekordmanka. „Začínala jsem se učit psát samozřejmě ještě na mechanickém psacím stroji. Doma jsem ho neměla a dostávala jsem ve škole čtyřky, ale potom mi ježíšek psací stroj nadělil a najednou mě to všechno začalo bavit,“ říká Matoušková.
Začala se o psaní více zajímat, číst časopisy jako Sekretářská praxe a Těsnopisné rozhledy. Ke konci studia střední školy pak došlo k osudovému setkání s Jaroslavem Zaviačičem, vicemistrem světa ve psaní na stroji a autorem systému ZAV, podle kterého se učí psaní na klávesnici desetitisíce dětí v celé Evropě.
„Dva roky jsem chodila na těsnopisný ústav, ale byl to Jaroslav, který mě dotáhl až k tomu nejvyššímu,“ říká Matoušková o muži, s nímž od devadesátých let 20. století provozuje internetovou školu psaní na klávesnici ZAV, kterou v současné době prochází ročně kolem padesáti tisích žáků. „Mám velké štěstí, že se mi koníček stal prací. To, co umím, se snažím předávat ostatním,“ dodává.
Prvního mistrovství světa se Matoušková zúčastnila v roce 1989 v Drážďanech. Následoval Brusel, Istambul, Čína.
„V psaní na klávesnici jsou velmi dobří Němci, ještě o něco lepší jsou Turci. Ale například v diktovacích soutěžích jsou nejlepší Číňané a Američané. Problém je však ve srovnatelnosti výkonů. Čínština je řidší jazyk než ten náš a to, co my řekneme deseti slabikami, oni zvládnou šesti. Spravedlivé srovnání trochu pokulhává a světová organizace v současné době pracuje na řešení,“ vysvětluje Matoušková.
A jak dobře podle mistryně píší našinci?
„Češi jsou v psaní na stroji špička. Z posledních šampionátů v tomto tisíciletí jsme si vždy odvezli většinu medailí, dokonce se nám dvakrát povedlo získat i více než polovinu z nich,“ říká žena, která dokáže známý text psát rychleji, než ho diktující stíhá předčítat.
Podle ní je předpokladem k rychlému psaní všemi deseti především píle, nutná je i troška talentu.
„Například i dyslektici se naučí rychle psát, jen je to stojí více času a tréninku. A právě jim pak tahle schopnost hodně pomáhá. Často totiž píší nečitelně, takže psaní na klávesnici všemi deseti je pro ně další možností, jak se lépe uplatnit. Psát se může naučit opravdu každý,“ dodala Matoušková.