Chodskolhotští si to nedokáží vysvětlit, ale o obrázek přesto celá léta pečují.
„Jako truhlářský učeň jsem dělal k tomuto obrázku rámeček,“ vzpomíná Josef Stuiber, kterému je dnes 73 let.
Z vyprávění Jaroslavy Halamové plyne, že se o tento obrázek dlouhá léta staral také její otec Jaroslav Halama ze Šteflí.
„Jako očitý svědek vím, že u obrázku nikdy nechyběla květina. Takových památných míst v okolí je sice hned několik, ale pověst, která se k tomuto obrázku váže, je zaznamenána i v naší kronice. Podle bývalého kronikáře vím, že není smyšlená,“ říká pětapadesátiletý Milan Zajíc z Chodské Lhoty.
Příběh nešťastné lásky
Udál se v září před 185 lety. V obecním lese, kde se dodnes říká v mrchovišti, stával srub jako obydlí pro rodinu pohodného – rasa. Ten měl tři syny. Nejmladší Sepl se zamiloval do Marie, která sloužila u tehdejšího fořta Althemase v Orlovicích. Milenci si domluvili schůzku, na niž Sepl dorazil se zpožděním. Marie na něj čekala pod dubem. Jako zjevení se objevil mnich v kutně, kterého zbožná dívka pozdravila a pohostila. Mnich začal vést prapodivné řeči o tom, že sama boží prozřetelnost tomu chtěla, aby se potkali, že on sám byl vysvěcen samotným převorem mnichovským a vše, co činí, jako by sám Bůh činil. Vykládal neznalé dívce o Panence Marii i o Duchu svatém, jejím početí, až neznalou dívku, která byla řečmi zmámena, přiměl k povolnosti. Vše ale viděl zdrcený Sepl. V hrůzném opojení mnicha na dubu oběsil. Stejně chtěl skoncovat se sebou i svou milou. Oběšený Sepl zůstal viset hlavou u tváře své milenky, která ale přežila. Seplovi vyplašení koně dorazili domů bez kočího, a proto se vydal Seplův otec po stopě vozu. Když dorazil na místo tragédie, mnichu ani jeho synovi již nebylo pomoci. Polomrtvá Marie utekla do lesů a od té doby ji už nikdo nikdy nespatřil. Šetřením se zjistilo, že údajný mnich byl hledaný zločinec Jacob Hopp, který si za vraždu své matky odpykával v klatovské věznici doživotní trest. Při transportu na brněnský Špilberk strážím utekl. Na útěku podřezal žebravého mnicha, vzal si jeho kutnu. Na dub, kde k události došlo, pověsil Seplův otec obrázek svatého Josefa, aby příběh lásky, nevěry a zklamání připomínal. Vypráví se, že strom byl zasažen bleskem a rozštípl se na tři díly, jako by sám Bůh dal rozřešení nešťastníkům. Obrázek byl pak umístěn na vedlejší strom, který dopadl podobně.
„Nadpřirozeno v tom jistě není, ale určitě je to zajímavé. Neexistují okolnosti, které uurčují, do kterého stromu nebo objektu blesk udeří.Je také celkem jedno, zda je strom osamocený, nebo stojí mezi jinými. Nemusí růst ani v nejvyšším bodě. Už jsem viděl spoustu stromů rozštípnutých bleskem, které rostly v alejích. Je to zkrátka náhoda, jaký objekt si blesk vybere,“ řekl arborista Tomáš Hupač.
