1357 – První písemná zmínka o Hlohové – píše se v ní o tom, že hlohovský farář Oldřich si vyměnil farnost s farářem Sigfrýdem a odešel na faru do Blatna u Jesenice.

1373 – Urozený rytíř pan Jan Hložek z Hlohové, patronátní pán, odsouhlasil za hlohovského faráře Pertolta z Částkova.

1394–97 – Otík z rodu Hložků Hlohovou nejspíše prodal Zdimírovi ze Sedlce. Potom už nejsou o rytířích z Hlohové žádné zprávy – Hložkové asi vymřeli, jejich pečeť a erb se bohužel nedochovaly.

1543 – Hlohovou koupil Bohuslav Videršpergár z Videršperka. Obnovil slávu Hlohové jako šlechtického sídla. Býval i hejtmanem Plzeňského kraje za rytířský stav. Protože hejtmanství nemělo ještě stálé sídlo, sídlem hejtmana byla jeho vlastní rezidence – Hlohová tak v té době zřejmě byla centrem celého kraje.

1629 – Maxmilián z Trauttmansdorffu koupil Hlohovou za 7 300 kop grošů. V majetku Trauttmansdorffů Hlohová zůstala až do konce feudalismu.

1757 – K filiálnímu kostelu sv. Jiljí v Hlohové náleželo 282 duší – z Hlohové 195 a z Hlohovčic 87. Z toho je vidět, že Hlohová v té době byla největší vesnicí na Staňkovsku, byla dokonce větší než Staňkov – ves a srovnatelně velká s městečkem.

1830 – Na tvrzišti byla nalezena studna s množstvím zbraní a šípů, zřejmě z doby Břeňka z Ronšperka.

1884 – Při stavbě lednice byl nalezen pod domkem v tvrzišti sklep s „podzemním východem z hlohovské tvrze“.

25.6.1899 – Vysvěcena nová budova hlohovské školy. Ve dvou třídách se pak v ní učilo 110 žáků.

1922 – V tomto roce byly v Hlohové tyto spolky: sbor dobrovolných hasičů, odbor Národní jednoty pošumavské, Spořitelní a záložní spolek pro Hlohovou, politická organizace Česká sociální venkovská domovina.

1929 – Hlohová měla 98 domů, 642 českých a 6 německých obyvatel, patřila do farnosti Staňkov–ves. Zdravotní obvod, četnická stanice, pošta a telegraf byly ve Staňkově–městysu.

1995 – Na půdě obytného stavení panského dvora byly nalezeny raně renesanční kachle pocházející pravděpodobně z tvrze.

1996 – Obytné stavení panského dvora vyhořelo.