Všichni se z něj napijí a každý pronese krátký přípitek. Nakonec třídní učitelka nádobu rozbije o zem a studenti se předhánějí ve sbírání střepů. Ty jim mají přinést štěstí u maturitních zkoušek. „Říká se, že komu se podaří ukořistit ucho džbánu, má maturitu v kapse,“ vysvětluje učitel Pavel Bauer.

Tradiční rituál posledního zvonění letos potkal i studenty maturujících tříd 4.OA a 4.IE. Ti si v pátek 13. května v převlečení za lehké děvy z E55, vězně a policisty, své loučení se školou náležitě užili. Každého příchozího před budovou polévali vodou, pomalovávali a ‚kasírovali‘.

Maturanti také museli dostát svým posledním povinnostem – kolegům z třetího ročníku předali slavnostní berlu a ‚prváky‘ pasovali na řádné studenty tím, že je přinutili jíst ‚kašičku‘, jejíž složení bylo lepší nevědět a která připomínala spíše pokrm z kuchyně Pejska a Kočičky.

Při všech studentských vylomeninách však maturanti nezapomněli poděkovat ředitelce školy i svým učitelům a učinili tak formou písně, kterou složili a kantorům zazpívali.

A že tento slavnostní den připadl zrovna na nešťastný pátek třináctého? Gabriela Mazancová ze 4.OA to jako znamení smůly nevidí.

„Beru to naopak jako štěstí v tom, že jsme něčím výiimeční, a proto budeme výjimeční i u maturit,“ tvrdí studentka z Dílů, kterou nyní čeká ‚svatý týden‘ a příprava na maturitu. „Všechno ještě zdaleka neumím, ale věřím, že to nějak doženu,“ doufá studentka se střepem v kapse.