Jana Konrádyová totiž tělem i duší podlehla józe. Její koníček se stal koněm a dnes studuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jógu a jógovou terapii.

Jak jste se dostala ke cvičení jógy a jak dlouho ji cvičíte?

Jógu cvičím dvanáct let, nejprve jsem o józe začala číst knihy a oslovilo mne to. Zároveň jsem časem zjistila, že potřebuji nějaké vedení. Asi po 4 letech jsem začala jezdit do Frýdku-Místku.

Proč tak daleko?

Hledala jsem na internetu nějakou školu jógy, ale všechny mi připadaly komerční. Pak jsem ale našla internetové stránky, které mne okamžitě oslovily. Řekla jsem manželovi, že jsem si školu vybrala, ale je až ve Frýdku-Místku.

Jak reagoval?

Říkal: ´No blíž sis to samozřejmě vybrat nemohla!´ Ale nebyl proti. Jezdila jsem tam dva roky a po tom jsem se přihlásila na kurz učitelky jógy a udělala si druhou a třetí třídu. Zamilovala jsem si jógu a svého guru PhMr. Rudolfa Skarnitzla.

Pak jste ale začala studovat vysokou školu v Praze…

Cítila jsem, že potřebuji nějakým způsobem jít dál, zdokonalovat se. A to i přesto – nebo právě proto, že jógu učím. Velká výhoda je, že můj guru je současně i mým učitelem na fakultě. Nyní v červnu dokončím první rok studia a ještě mě čekají dva roky.

Jana Konrádyová při cvičení. Při pohledu na ni se ani nechce uvěřit, že nedávno oslavila abrahámoviny.

Nenapadlo by mne, že na Karlově Univerzitě lze studovat také jógu…

Tento obor byl vloni právě na Karlově Univerzitě otevřen jako první v Evropě. Obor sice existoval při České akademii, ale nyní se uvedl přímo jako jógová terapie. Letos jsme probírali více filozofie, příští rok přijde na pořad medicínská stránka jógy a psychologie.

Neříkají vám přátelé či rodina, zda to máte v hlavě v pořádku, když jste se ve svých téměř 50 letech pustila do studia, a ještě dokonce jógy?

Ne (smích). Myslím, že ne, jsou na to u mě zvyklí, protože studuji celý život.

Jak si to mám vysvětlit?

Původním povoláním jsem zdravotní sestra, pak jsem si doplnila vzdělání, abych mohla dělat masáže. Nyní dělám také etikoterapii, což obnáší hlavně konzultace s lidmi. Etikoterapie totiž prosazuje celkový pohled na člověka – na jeho tělo, duši i ducha. Tím oficiální medicínu doplňuje o odstranění nehmotných příčin nemocí. Pracuji už 12 let na psychosomatické klinice ve Waldmünchenu, kde se starám o personál, který ke mně chodí na masáže a podobně. Ale hlavně se zabývám v obou zemích právě jógou.

Po pravdě řečeno, nedokážu si vás jako masérku vzhledem k vaší konstituci představit…

Nejste první. Můj muž, když jsem si masáže ´prosadila´, si mě dobíral: ´Prosím tě, s těma rukama se sotva najíš, jak s nimi chceš masírovat?!´ Ale masáže nejsou jen o fyzickém kontaktu s lidmi.

Skutečně?

Lidé často chodí na masáže a myslí si, že mají nějaký fyzický problém, ale jeho původ je hlubší, v psychice. Často přicházejí na masáž, aby ulevili tělu, ale zjistí se, že příčinou je psychický problém.

Věnujete se etikoterapii a zajímalo by mne proto, zda věříte na minulé životy. Například na to, že si z nich člověk nese zátěž do současnosti?

Samozřejmě!

Setkala jste se v praxi s tím, že nějaký blok nebo problém byl z prenatálního věku, nebo minulých životů?

To sice přesně nezjistíme, z jaké doby blok nebo problém je, ale jakmile s dotyčným člověkem mluvíte a má k vám důvěru, odhalí se vám. Potom zjistíte, že si vše nese s sebou karmicky, a nebo že prošel nepěkným dětstvím, takže má nějaký blok.

Lze takový blok nějak vyrušit?

Pokud máte karmicky daný osud, nelze se z něj vyvázat. Pokud se jedná o blok z dětství, tak ano. Na základě etikoterapie proběhne léčicí proces, kdy se člověk začne léčit sám. Nejprve musí přijít na to, kde je podstata jeho problémů, o nichž neměl tušení, což se podaří, když mu pomůžete. Hlavně musí chtít něco změnit. Pokud zůstane při starých návycích, zdravotní problém se mu nezlepší.

Jógu, která není pouze cvičením, ale i životním postojem, učíte u nás i u sousedů: Dokážete říci, je-li mezi Čechy a Němci rozdíl? Mám na mysli snadnější naučení a pochopení jógy, nebo i přístupu?

Rozdíl určitě je. Jóga je cesta, na niž se člověk dá. Neustále se rozšiřuje a záleží na člověku i učiteli jógy, jakým způsobem ho vše osloví. Co se týče rozdílu mezi příslušníky obou národů, vysledovala jsem, že Češi berou jógu jako módní záležitost, i když existuje určitá skupina lidí, kteří do jógy skutečně pronikají a začnou chápat, co je cílem jógy. U Němců je to stejné, ale co se týče přístupu, jsou disciplinovanější, oni to mají dané takříkajíc v krvi už jako národ. Začíná-li cvičení v půl sedmé, jsou tam už ve čtvrt, a kdybych tam hodila špendlík na zem, byl by slyšet. Neříkám, že by tomu tak v českých skupinách cvičenců nebylo, ale u Němců je to výraznější. Na druhé straně ale musím říct, že Češi mají více otevřené srdíčko. Němcům někdy trvá déle, než se dokáží otevřít – je to ale různé člověk od člověka.

Máte žáka, který vytrval do dnešní doby od chvíle, kdy jste začala jógu učit?

Tady v Čechách je to celá domažlická skupina, která vydržela plných dvanáct let. Co se týče Německa, tam zůstaly skupiny všechny. Stává se, že někdo nemůže ze zdravotních důvodů, ale po čase se vrátí, nebo ho jóga napoprvé neosloví a pak přijde za nějaký čas znovu.

Jako vystudovaná zdravotní sestra určitě víte, na které neduhy může jóga pozitivně působit…

Hodně lidí přivádí k józe bolesti zad, berou to přes tělesnou schránku. Je důležité, aby jim učitel jógy vysvětlil, že příčinou bolesti může být i psychický problém. Pak zjistí, že jóga mu dává nejen protažení těla, ale také zklidnění. Odchází po cvičení a je mu příjemně, těší se na další hodinu. Dochází k tomu, že záda ho přestávají bolet nejen proto, že se protáhl, ale i díky tomu, že se prodýchal. Tím, jak si zpomalil dech, si i mysl odpojil od racionálního myšlení. Dá se říci, že se mu mění osobnost. Jóga totiž vede k fyzické i duševní rovnováze.

Můžete zmínit ještě nějaký neduh, na který jóga působí?

Někdy je lidem špatně od žaludku. Mívají překyselený organizmus z důvodu, že neumějí správně dýchat. Nedrží správně tělo, bortí se jim postura (tělesný postoj – pozn. red.), trpí depresemi. Jóga je má napřímit a také jim dodat zdravé sebevědomí, má nesmírné množství dalších funkcí.

Za dobu, po kterou provozujete jógu, vypozorovala jste, že vy sama jste zdravější, a nemají na vás například vliv chřipkové epidemie či respirační nemoci?

Určitě! A vysledovala jsem to i u svých žáků. Tím, že spousta lidí neumí správně dýchat, respirační nemoci se mu vracejí. Dýchají povrchně, já při józe učím dýchat do hloubky a na základě toho, že pak umějí dýchat, zmizí uvedené potíže.

Jak si mám vysvětlit ´vyzdravění´ spojené se správným dýcháním?

Dýchání je to nejzákladnější. Lidé dnes žijí ve světě stresu, tlaku a strachu, správné dýchání jim umožní, aby se svaly uvolnily a potom už při józe dokáží udělat i pohyb, který byl pro ně dříve nepředstavitelný. Když se rozdýchají, uvolní si mysl a odbourají si postupně všechen strach. Vůbec není důležité, aby dali nohu za hlavu, nýbrž je třeba dobře dýchat. Jóga je svým způsobem těžká práce, ale zároveň také styl života.

Je mezi vašimi žáky více mužů, nebo naopak žen?

Převážně cvičím se ženami, což je trošku paradox, protože v Indii, kde se s jógou začínalo, vidíte na obrázcích jenom muže. V naší západní kultuře cvičí jógu zejména ženy, mám ale nesmírnou radost, že na mé hodiny docházejí i muži. Poměr je zhruba 85 % žen a 15 % mužů.

Z jaké věkové kategorie se vaši žáci rekrutují?

Přesně se to nedá říct, neboť jóga je pro všechny věkové kategorie. Nejstarší je paní, jíž je 75 let, a nejmladší 13letá holčina. Musím ještě říct, že mnozí dnešní adolescenti jsou tak duchovně vyspělí, až mne to překvapuje.

Jana Konrádyová při cvičení.

Existuje ve spojitosti s jógou něco, z čeho máte opravdu velkou radost?

Loni v září jsem udělala cvičení speciálně pro lidi s poruchami funkčního aparátu; po operaci kolen nebo se ´zamrzlými´ rameny, kteří měli pohyby omezené. Mám radost, že cvičení s touto skupinou lidí měla velký ohlas, a určitě je budu opakovat.

´Nakazila´ už jste jógou někoho z rodiny?

Manžel, který jógu dělal v 18, vlastně ´nakazil´ mne. Chodí na všechny hodiny.

Za jak dlouho je běžný člověk schopen něco se z jógy naučit?

Záleží, jak je disciplinovaný, nakolik se chce do jógy ponořit. Základy vstřebá přibližně za půl roku a pak záleží, jakou cestou se dá, zda tělesnou, či duchovní. Já osobně to beru všechno komplexně. Jóga je bezedná studnice. Tělesnou schránku si lidé musí vypilovat, po psychické stránce musejí dojít k vyššímu poznání. Člověk nesmí ubližovat sám sobě ani jiným lidem či zvířátkům, krást a lpět na věcech. Podmínkou je pravdomluvnost, čistota – nejen tělesná, ale i duševní – člověk by měl být láskyplný, nehodnotit ostatní a být sám sebou.

Jana Konrádyová při cvičení.

Do jakého věku je možné jógu provozovat?

Moji učitelé z Frýdku-Místku – Zdeněk Šebesta a Lenka Kovalová říkají, že začít cvičit jógu není nikdy pozdě, ale přestat s ní je v každém věku brzo.

Co byste poradila nebo vzkázala lidem, kteří toto budou číst?

Aby byli šťastní! Spousta lidí hledá štěstí v okolním světě, ale pravé štěstí nenalézají. Jsou hladoví po materiálních věcech a touhy mají čím dál větší. Štěstí, po němž toužíme, bychom měli hledat především v sobě. Každý máme v sobě boha, někdy je potřeba si to jen uvědomit.