„Po změně režimu sochu někdo párkrát otočil zády k silnici,“ řekl místostarosta Domažlic Stanislav Antoš. Pohraničník, jehož autorem je sochař Zdeněk Němeček, byl na šroubu. S trochou vyvinuté síly se dal jednoduše otáčet. Více si však lidé pamatují jeho psa, který stál vedle ‚Golema‘ na podstavci z rukou architekta Jana Kaplického. Pes měl totiž ohlazený čumák. „Chodili jsme ho hladit. Samozřejmě pro štěstí. Chodil jsem kolem do školy, takže cestou do školy či domů jsme si na čumák sáhli, abychom ten den nepsali písemku a tak podobně,“ zavzpomínal pamětník Karel Novák.

Po odstranění socha skončila v technických službách, kde leží dodnes. Co s ním, je však čas od času předmětem diskuse i na radnici. „Je možné, že se vrátí na světlo při rekonstrukci Čerchova. Na vrchu se bude odstraňovat několik starých budov a zůstane pouze bývalá rota, kde vznikne jednoduché ubytování pro turisty a expozice,“ doplnil Antoš.

Nebyla to ale jediná komunistická socha, která v Domažlicích stála. Další byl voják vrhající granáty u Posádkového domu armády. Kam ale zmizel, není známo. V 50. letech byl ještě k vidění jeden Rudoarmějec, a to před domažlickým klášterem. Socha byla ze sádry a údajně se rozpustila.