K Ústřední zemské hasičské jednotě se přihlásil 9.dubna 1894 a zařadil se do Župy Novo-Kdyňské. Sbor měl 21 činných členů a zakoupil nové uniformy. Starostou sboru byl řídící učitel Jan Bittner a velitelem učitel František Housar. Slavnost svěcení stříkačky, zakoupené z továrny R. A. Smekala na Smíchově v Praze, se konala 5. srpna 1894. K slavnosti se dostavily spřátelené sbory ze širokého okolí a spousta hostů. Probíhalo veřejné cvičení, po něm následoval zahradní koncert a večer věneček.

Dnes čítá sbor šestačtyřicet členů, z toho dvě třetiny aktivních. Sbor je zařazen do JPO5. Starostou je Jaroslav Šlachta a velitelem Jiří Vogeltanz. Kromě základní techniky vlastní slavíkovičtí hasiči funkční koňskou stříkačku, u které je zajímavé, že byla pořízena rok před založením sboru.

„Je to stříkačka z roku 1893. Snažíme se jí stále udržovat. V sedmdesátých letech bylo nutné vyměnit kůže, které byly dovezeny až z Brazílie,“ říká Jiří Vogeltanz.

Slavíkovickému sboru hrozil dokonce i zánik.

„Po revoluci se činnost na osm let zastavila. Dali jsme se však znovu dohromady a stálo při nás i štěstí. Nemuseli jsme sbor znovu zakládat, ale stačilo zaplatit členské příspěvky za dobu prodlevy,“ vysvětlil Vogeltanz.

SDH Slavíkovice výborně spolupracuje s obecním úřadem v pořádání různých akcí a zúčastňuje se i mnoha soutěží. Může se podepsat pod stavění máje a vánočního stromu a spolupráci při vánočním koncertu. Každoročně pořádá pouťový pohár a v létě posezení pro děti u táboráku. Jedinou bolístkou sboru je nedostatek mladých hasičů.

„Nedostatek dětí nás velice mrzí. Léta jsme se zúčastňovali hry Plamen a dosahovali jsme skvělých výsledků. Děti odrostly a dnes nemáme žádné. Zaniklo i ženské družstvo,“ dodal Vogeltanz s tím, že je zastáncem toho, že každý musí chtít sám a nikdo se nemůže do jakékoliv činnosti nutit.