Na pomůckách a vybavení musí školy šidit žáky. Nemají potřebné peníze. I proto se minulý týden učitelé pustili do stávky.

„Už tři roky žádáme ´kraj´ o peníze na přístavbu skleníku, nejsou peníze. Potřebujeme obnovit počítačový ´park´, nejsou peníze. Kupujeme minimum pomůcek a potřeb, šetříme, kde se dá, jen abychom vyšli, ale takhle už to dál nejde,“ uvedla ředitelka Základní školy a Odborné školy Horšovský Týn Zdeňka Paterová. „Je to vina vlády. Ale celkem tomu rozumím. Nevzdělané stádo se přece ovládá daleko lépe, než když jsou ve státě vzdělaní lidé.“

Na pomůcky by horšovskotýnská škola potřebovala podle hodně skromného odhadu 257 tisíc korun, dostala 91 tisíc korun. „V loňském roce jsme dostali 137 tisíc korun. Přitom se všechno rok od roku zdražuje. Je to ostuda,“ uvedla ekonomka školy Bohuslava Bezpalcová a dodala, že škola musí omezovat, kde se dá. „Část pomůcek kryjeme z provozních výdajů, které jsou určeny na vybavení, vytápění, osvětlení, opravy a podobně. Na energiích samozřejmě neušetříme. Obzvlášť, když se neustále zdražují. Teplo a světlo být ve škole musí. Takže šidíme na opravách, ´dolů´ jde vybavení, jako jsou stoly a počítače.“

„Část žáků do školy svážíme. Nafta je stále dražší, ale my nemůžeme donekonečna navyšovat jízdné, někteří rodiče mají třeba jen dávky,“ poznamenala Paterová s tím, že ministerstvo školství, politici a vláda v podstatě svým přístupem ´vyrábějí´ nezaměstnané. „Učební obory jsou pro ně úplně na chvostu zájmu, ke škodě věci.

Tatam jsou doby, kdy žák dostal spoustu potřebných věcí od školy. „Musíme toho stále více kupovat,“ potvrdila Milada z Domažlic, matka dvou školou povinných dětí. „My jsme ve škole dostávali i čtvrtky, vodovky, štětce. To už dnes neexistuje. Ale chápu, že na tohle prostě školám peníze nezbývají.“