Nominace na titul přišla z důvodu střízlivé rekonstrukce objektu školky. Oprava budovy se zaměřila hlavně na energetické úspory a originálně pojatou zahradu. Dostat ale objekt i zahradu do současné podoby stálo vedoucí učitelku Věru Čerchovou a její kolegyně dlouhá a trnitá cesta.

„Proměna byla postupná, začalo se již v roce 2008. Na začátku jsme odstranily kovové prolézačky typu koule a další a spustily jsme tím celou přestavbu. V průběhu realizace a administrativy nás zaskočila dvojí změna dodavatelů. Vše už bylo připravené, ale zhruba měsíc před výkopem jsme se do celého kolotoče musely pustit znovu. Ale i tyto komplikace se podařilo vyřešit,“ vysvětlila vedoucí učitelka Věra Čechová. „Další ztížení bylo řešení dvou staveb naráz – budovy i zahrady,“ pokračovala Čechová s tím, že celý projekt byl pro všechny zkouškou, která stmelila kolektiv.

Co se týká zahrady, je cílená, empatická, sdružující, tvořivá a stále někam vedoucí. Počáteční písmena jednotlivých přívlastků dávají dohromady pojem CESTA. Právě 'cesta' je hlavním symbolem edukativně laděné zahrady, a zároveň je to i název celého místního projektu.

Zahrada klenečské mateřinky se dělí na několik částí – sad, vrbovou chýši, blátoviště, kládový les, domeček, bludiště a kutiště s kůrou a kládou a dřevník. Přední části zahrady se říká Náves, další oblast nese název Panská hráz. Vše je zkrátka pojato venkovsky a označení Panská hráz navíc spojuje školku a Klenčí pod Čerchovem. Právě Panská hráz je rybník pod Klenčím. Ve školce jej znázorňuje suchý rybník z písku s dřevěnou lodí a stavidlem.

A co k tomu uvedla na webovou stránku Stavby roku Plzeňského kraje 2019 odborná porota?

„Oceňujeme použití přírodních materiálů, herní prvky využívající dešťovou vodu i mimořádnou péči o detail, která je nejvíce patrná v provedení dřevěného altánku se skleněnou střechou.“

Pro rekonstruovanou školku může na již zmíněném webu Staveb roku hlasovat i veřejnost.