V pondělí odpoledne se účastníci výměny se svými rodiči sešli před školou a netrpělivě vyhlíželi autobus s necelou dvacítkou dětí, které přijedou a stanou se na týden jejich blízkými. Po srdečném přivítání to nastalo: první dojmy, první komunikační bariéry, snahy usnadnit novému přírůstku do rodiny nezvyk z nového prostředí, pomoci mu překonat případný stesk po domově… Ale to vše se rychle překonalo a bohatý program, který všem dětem připravily hostitelské rodiny a škola, dával na vše, co nebylo příjemné, zapomenout.

Celé úterý žáci strávili v Plzni, kde navštívili Techmánii a ověřili si tak své znalosti z fyziky, přírodopisu a zeměpisu. Zvýšenou pozornost jsme věnovali sekci zabývající se vodou, jejím koloběhem a dalšími fyzikálními jevy s ní spojenými. Znalosti z přírodopisu si všichni mohli rozšířit ještě návštěvou zoologické zahrady. Množství slovíček, které se obě strany díky tomuto jednodennímu programu nově naučily, se ani spočítat nedá.

Počasí se doopravdy vydařilo, takže ve středu jsme se vydali na Šumavu. Prvním cílem byla známá vlčí stezka. Děti zvládly být úplně tiše, takže se jim dostalo odměny a mohly spatřit toto krásné zvíře zblízka na vlastní oči. Ve druhé části dne se všichni opět učili v praxi. Fyzika a matematika ožily v činnosti vodní elektrárny.

Čtvrteční dopoledne patřilo skupinové práci ve škole. Naše dvojice si tvořily své vlastní portfolio, zjišťovaly různé zajímavosti o sobě a své zemi. A v rámci toho je čekal dobrodružný orientační běh kdyňským okolím, při kterém musely v češtině i němčině plnit zadané úkoly. Děti zvládly spolupracovat, spoléhat se jeden na druhého a pěkně si ono dopoledne užily.

Pak ale náhle přišlo, aniž by se nadáli, páteční ráno a smutné loučení. Slzy tekly proudem, nad posledními objetími se vznášely sliby, že budou stále v kontaktu a že se zase na podzim sejdou. V říjnu letošního roku totiž proběhne druhá část výměny, kdy se naši žáci opět s radostí setkají se svými cizojazyčnými přáteli v jejich domovech a zapojí se do jejich školního režimu.

Iva Anderlová