Místo, které se stalo symbolem pro setkávání Čechů a Němců, zažilo v posledních měsících čilý ruch. Dokončila se výstavba konstrukce a střechy nad zdmi bývalého pivovaru, naučná stezka, místo doplnily informační tabule, do finiše dojela i kaple na místním hřbitově a v neposlední řadě vznikl i plastický model zaniklé obce Lučina, nebo-li Grafenried.

Ve vesnici kdysi stálo zhruba 40 domů, jejich historii se povedlo pomocí rodokmenů zmapovat Thomasu Schrödlovi. Pomocnou ruku podal i při rozvoji naučné stezky.

Otevření stezky a jakési symbolické předání veřejnosti, jako to bylo v případě zrenovované hradní tvrze Starý Herštejn, se sice nekonalo, ale i tak se jakýsi akt přeshraniční spolupráce v Lučině uskutečnil.

Na místě byly vysazeny dva stromy – dub, který je národním stromem Německa, a lípa symbolizující Českou republiku. Na důkaz přátelství dub zasadili Češi a lípu Němci. „Je důležité, aby se na tomto místě Němci a Češi dál setkávali, mluvili spolu, pěstovali roky udržované přátelství. Snad nám korona umožní tohle místo oficiálně a slavnostně otevřít na jaře,“ uvedl starosta Nemanic Ivan Bartošek s tím, že v zaniklé obci se odvedl obrovský kus práce od prvotních plánů, až po finální výsledky.

Za zvelebením Lučiny stojí především projekt Akční spolek Čerchov plus. Na německé straně stála projektová manažerka Ines Niedziella, na české Zuzana Langpaulová a Svazek Domažlicko s předsedou Liborem Pickou, starostou Bělé nad Radbuzou.

Ilustrační foto
Hlavní úkoly pro novou krajskou vládu: fúze nemocnic i doprava

„Lučina je zkrátka symbolické místo nejen pro setkávání, ale i pro odpuštění. Místo postihly tragické události, nejprve při vysídlení německých obyvatel, následně po uzavření hraničního pásma,“ doplnila Langpaulová.

Práce v zaniklé obci začaly před deseti lety a pomocnou ruku podala řada lidí, například regionální historik Zdeněk Procházka, který se mimo jiné zasluhoval i o navrácení sochy svatého Jana Nepomuckého, byť v podobě repliky zhotovené podle původní historické fotografie. Dále to byl například Michal Kutil, který má na svědomí 3D model obce pod střechou pivovaru, pak Helmut Roith a Alois Rötzer, kteří se zaměřili na výkopové práce, či starosta Waldmünchenu Markus Ackermann s historičkou Muzea Chodska Kristýnou Pinkrovou, jež pomohli s interpretací pohnuté historie Lučiny.