Námraza a sníh pořádně zaměstnaly silničáře z Domažlicka poprvé začátkem týdne.

Na další nadílku jsou však podle vedoucího výroby SÚS Domažlice Petra Tomáška připraveni. O dostatek soli na letošní zimu prý nemusejí být obavy.

„Máme na skladu tři a půl tisíce tun soli a není problém si kdykoli požádat o další, kterou nám přivezou do čtyřiadvaceti hodin. Krajská údržba silnic má navíc záložní sklad s dalšími sedmi tisíci tunami soli," vysvětlil Tomášek.

Silničáři mají vozovky v regionu rozdělené na čtrnáct okruhů a na každý připadá jeden sypač. Jedenáct z nich používá chemický posyp, zbylé tři pak inertní posyp, neboli jemné kamenivo. Sůl totiž cestáři nepoužívají všude.

„Nechápu, proč je krpál z Klenčí na Výhledy, který je plný zatáček a kamiony se do něj v zimě sotva vyškrábou, posypaný jen pár kamínky, a relativně slušná rovinka na Capartice je pak posolená normálně," stěžoval si už před časem řidič David Kruml.

Úsek silnice od Klenčí na Výhledy k pomníku J. Š. Baara však patří mezi lokality, ve kterých silničáři sůl používat nesmějí.

„Další místa jsou například mezi Pláněmi a Maxovem nebo Hostouní, Rybníkem a Poběžovicemi," popsal Tomášek.
Tyto silnice nelze ošetřovat chemicky, protože jsou v jejich blízkosti zdroje pitné vody, nebo zasahují do lokality Chráněné krajinné oblasti Český les. I z tohoto pravidla je však výjimka, a cestáři tak mohou solit silnice z Bělé na Železnou a ze Smolova do Pece, aby zajistili jejich sjízdnost.

Řada silnic však během zimy zůstává neudržovaných, a řidiči by se jim tak měli vyhýbat.

„Jde o malé silnice, kterých je celá řada, například cesta od Chrastavic do Milaveč, do Květkovic u Kolovče, mezi Němčicemi a Vejpřahy nebo do Úlíkova," poznamenal Tomášek na závěr.