Pietního aktu se zúčastnili i příbuzní a kamarádi těch, kteří přišli o život, nebo byli vězněni, protože se rozhodli bojovat s totalitním komunistickém režimem.

„Přišli jsme uctít památku těchto lidí, protože se nás také týká. Můj děda byl vězněn na Mírově, kde také zemřel, a táta pracoval za trest v jáchymovských dolech,“ řekl Jan Vondraš z Mrákova, který se vzpomínkového aktu zúčastnil spolu se svou matkou.

„Za dobu komunistické nadvlády emigrovalo téměř 140 tisíc lidí, 240 osob bylo popraveno a 200 tisíc uvězněno,“ řekl Josef Mikuláš, člen Svazu PTP a Konfederace politických vězňů, který se letos ujal slova místo nedávno zesnulého předsedy domažlické organizace Klubu politických vězňů Josefa Tauše.

„Je nás už velmi málo. Vloni se  tady na tom místě s námi loučil Josef Tauš, jako by věděl, že to bude jeho poslední setkání. Když mu bylo 18 let, dostal deset let kriminálu. Tehdy jsme ještě netušili, že na svobodu budeme čekat dlouhých čtyřicet let. Kameny, které připomínají oběti komunistického režimu, jsou věčné, ale mlčí. Proto je nutné, aby se o bezpráví, které bylo na lidech spácháno, nikdy mluvit nepřestalo,“ dodal Mikuláš.

Před pomníkem se poklonila, položila květiny a hovořila řada řečníků.

Vzpomenuta byla i na tehdy přísně utajovaná akce Kámen.
„Tehdy byla komunisty na Myslívě vystavena falešná hranice, kam byli lákáni uprchlíci. Ti, ačkoliv hranici nikdy nepřekročili, byli rovnou posláni do vězení, pracovních táborů a uranových dolů.“