Než zamíříme do Bystřice (Fuchsovy Hutě, Fichtenbachu), můžeme se od horní části tábora vydat po tělesu vyschlého kanálu kupředu a po cca 300 m narazíme na výrazné základy šlajfu/brusírny skla č. 6. Je zhruba v místech kolmo dolů od začátku tzv. Dubové aleje.

Od šlajfů se vydáme po staré pološtěrkové cestě do kdysi význačné vsi Bystřice. Ta bývala ve 30. letech min. st. vyhledávaným letoviskem, kam na letní byty jezdívávalo mnoho pražských osobností kulturního i společenského života.

Z kdysi rozhlehlé vsi se dochovaly 2 stodoly, částečně už zbořená škola a především rozpadající se bývalý zámeček, přestavěný za totality na rotu pohraniční stráže. V době vegetačního klidu můžeme v terénu vysondovat několik výrazných pozůstatků především po sklářských provozech. Např. nad odbočkou ke Třem znakům je u cesty betonový kanál a kousek šikmo nad ním u potůčku jsou velké ruiny zřejmě bývalého šlajfu. Kdybychom přešli přes cestu a vydali se po toku potoka, pod cestou je starý můstek s korytem, vedle něho další, ale bez vody. Nedaleko po levé straně stával rozhlehlý hospodářský dvůr, do něhož byl začleněn i věhlasný „Hostinec města Domažlic“.

Třebaže to byla mohutná stavba, prakticky nic z po ní nedachovalo, pouze kus základového zdiva se sklepem. Největší a nejrozsáhlejší ruinou je o něco níže nad potokem objekt bývalé elektrárny s litinovou turbínou. Elektrárna za 1. republiky dodávala elektřinu čerchovským chatám. Vrátíme-li se zpět na silničku a dojdeme-li k rozcestníku nad rybníčkem, tak při odbočce vpravo je zachovalý, ale vojáky silně poškozený pomník padlým v 1. sv. válce. Kolmo vzhůru stávalo několik usedlostí a kaplička.

Půjdeme-li dále po asfaltce kolem rybníčku, málokdo by tušil, že tu byla kdysi plovárna s molem a lodičkami. Nad zatáčkou je po pravé straně v náletu ukrytá polorozbořená škola, která ještě před 15 lety nejevila známky ruiny. Při ní je rozhlehlý ovocný sad.

Příště se vydáme vzhůru k Zámečku a do Ameriky, kde podél cesty stávalo také množství sklářských provozů.

Autor: Petr Bílek